NATO chce pasivní lokátory, šanci má ERA

radiolokátor Věra

radiolokátor Věra Zdroj: ctk

Pardubická ERA, pokračovatelka tradice tuzemského vývoje a výroby pasivních sledovacích systémů pro vojenské a civilní účely, se chystá na výběrové řízení, jehož vítěz získá vůbec nejlepší reference pro svůj výrobek, jaké si lze představit. Tendr vyhlásí v září přímo bruselská centrála NATO, vyhodnocen má být v první polovině příštího roku.

„S vojenským systémem Věra-NG bychom rádi prorazili ještě více v jihovýchodní Asii a dále pak v severní Africe a Jižní Americe, kde velmi intenzivně jednáme. Nejpodstatnější je ale pro nás soutěž chystaná NATO. Jsme přesvědčeni, že máme velkou šanci v ní uspět,“ řekl deníku E15 generální ředitel Omnipolu Michal Hon. Největší český obchodník se zbraněmi firmu ERA koncem loňského roku koupil.

Podle Hona vítěz získá zakázku na dva vojenské lokátory a k tomu opci na dodávku dalších dvou. „Předpokládáme, že budou poptávány mobilní verze. Hodnotu kontraktu odhaduji v přepočtu minimálně na stovky milionů korun,“ dodal.
První krok k možnému vítězství učinila ERA letos v březnu, kdy byla Věra-NG zařazena na seznam takzvaného povoleného vybavení české armády. Od té doby ji mohou využívat ostatní členské země NATO.

„Výběr systému do našeho katalogu je vyjádřením uznání úrovně jeho schopností i spolehlivosti a odpovídá našim zkušenostem s touto zásadní součástí našeho vybavení pro sledování leteckého provozu,“ uvedl velitel sekce pasivních systémů a elektronického boje generálního štábu Petr Milčický.

Michal Hon: Cenu letounů CASA zvedla inflace a požadavky armády

„Hlavní předností Věry-NG oproti předchozí generaci je vysoká mobilita, která je dána podstatným snížením hmotnosti a velikosti anténních jednotek, dálkové ovládání směru průzkumu a nasazení digitálních technologií v přijímačích,“ vysvětlil výrobní ředitel ERA Libor Slezák.

Firma má zákazníky v Severní a Jižní Americe, Evropě, na Středním východě, v Africe a Asii. Většinu jejího obchodu představují civilní zakázky. Věra-NG vznikla v roce 2009, už předchozí typ Věra S/M měl dosah až 500 kilometrů.
Exportní verze Věra E byla vyvezena do Spojených států, Pákistánu, Estonska a Malajsie.

Co umí radiolokátor Věra
Pasivní sledovací systémy – na rozdíl od klasických radiolokátorů – nevyzařují rádiové paprsky, ale zachycují ty, které vysílají například letadla nebo lodě. Objeví tak cizí radar, aniž by samy byly odhaleny. Tato „neviditelnost“ má význam především pro vojáky. Věra je moderní verzí slavných a obávaných lokátorů Tamara či Ramona z bývalé pardubické Tesly. Dokáže současně sledovat až dvě stovky letounů a plavidel a přesně určuje jejich výšku a vzdálenost. Vedle mobilní vojenské verze, jež pracuje na zvláštních kmitočtech, se vyrábí i ve stacionárním provedení pro řízení civilního letového provozu.