Česko rychle ztrácí konkurenceschopnost, vláda proto musí rychle konat. Tak by se dal shrnout důrazný apel, který na úvod Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně vyslal Svaz průmyslu a dopravy vládě Petra Fialy (ODS). Podniky volají po pomoci s cenami energií, uvolnění trhu práce, daňové podpoře výzkumu a vývoje, novém zákoně o kyberbezpečnosti nebo po přijetí eura.
„Hlavní důvody, proč investoři odcházejí z Česka, jsou jasné. Ceny práce a ceny energií. (…) Po více než třiceti letech kapitalismu musíme mnohem více zapojovat soukromý kapitál,“ prohlásil na úvod sněmu prezident svazu Jan Rafaj. Česko podle něj nemá připravenou infrastrukturu pro zelenou transformaci, na rozdíl od Německa a dalších států Česko nedostatečně podporuje přechod na ekologičtější ekonomiku.
Rafaj vládu ocenil za postup v pomoci Ukrajině a umožnění 120 tisícům uprchlíků pracovat v Česku. „Bez těchto lidí bychom už byli v recesi,“ uvedl. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který na sněmu také řečnil, těchto 120 tisíc Ukrajinců přispělo skrze odvody státnímu rozpočtu osmnácti miliardami korun.
Mimo jiné zmínil, že do roku 2030 bude český pracovní trh potřebovat dalších tři sta tisíc pracovníků a zvýšit kvalifikaci jednomu milionu lidí. Profese, které dnes zastává půl milionu lidí, zcela zaniknou. Jen jaderná energetika a s ní spojené oblasti, které v Česku čeká dle ministra průmyslu Josefa Síkely (STAN) renesance, bude potřebovat k deseti tisícům dalších talentů.
Požadavky průmyslníků na vládu
|
Proslovům Rafaje i zástupců byznysu – například Martina Jahna ze Škody Auto, šéfa Linetu Tomáše Koláře nebo šéfa Třineckých železáren Romana Heide, dominovala kritika současného stavu legislativy. Například Kolář zmínil, že jeho firma čeká i rok na povolení dovézt pracovníky z oblasti informačních technologií ze zemí mimo EU. Linet je sice najde, dohodne se s nimi na podmínkách zaměstnání, kvůli příliš dlouhému legislativnímu řízení ale hrozí, že tito lidé upřednostní práci u zaměstnavatele z jiné země unie, kde je proces kratší.
Jedním z požadavků byznysu je i přechod Česka na euro. „Naši členové mají jasno, je to jasná priorita,“ řekl Rafaj. Svaz si proto zvolil zmocněnce programu přechodu na euro Pavla Drobila, spolumajitele strojírenské skupiny Anacot a exministra životního prostředí. Přijetí společné evropské měny by pomohlo hlavně exportně orientovaným podnikům, jichž je v tuzemsku většina.
Premiér Petr Fiala uvedl, že Česko umožní firmám, aby účtovaly v dolarech, librách či v eurech a v těchto měnách také vyplácely zaměstnance. Stát by se tak mělo v příštích dvou až třech letech. Vláda také umožní příchod dalších dvaceti tisíc pracovníků ze zahraničí. „Jsou to nutné kroky, abychom u nás udrželi firmy nebo zakládali nové a nepřipravovali se o potenciál ze zahraničí,“ řekl premiér.
Klíčovou prioritou vlády je podle něj obrana: „Děláme kroky pro to, aby byl český průmysl zapojený do zakázek.“ Příležitost by mohly dostat například v programu F-35, tedy díky vládnímu nákupu 24 stíhaček od amerického výrobce Lockheed Martin.
Naopak zdrženlivě Fiala reagoval na požadavky podniků, které žádají o pomoc s cenami energií. Ohrožené jsou hlavně firmy s energeticky náročným byznysem. „Na pomoc letos šlo 110 miliard. V příštím roce si takovou podporu dovolit nebudeme moci,“ řekl premiér s tím, že ceny silové energie klesají a vláda analyzuje možnosti, jak zpomalit nárůst cen regulované elektřiny. Se svazem bude hledat řešení pro nejzasaženější firmy.
Řeč byla na sněmu také o budoucnosti českého autoprůmyslu. Ten si prochází kompletní proměnou, v příštích letech přejde z výroby spalovacích aut na elektrická. Proto kabinet dle Fialy jedná se zájemci o výrobu čipů, baterií či o těžbu lithia na Cínovci. „Přicházíme do období, kdy budeme pod tlakem neustále. Bohužel či bohudík,“ zakončil projev premiér.
Pod tlakem bude nejen česká vláda v otázce utlumování fosilních zdrojů energie. „Odklon od uhlí chceme zvládnout do roku 2033. Jsme si vědomi, že mezi lety 2027 a okamžikem, kdy spustíme dodatečné jaderné zdroje, může nastat rozdíl mezi potřebou a tím, kolik elektřiny se v Česku vyrobí,“ přiznal Síkela. Řešení vidí v možném zbudování nových paroplynových zdrojů nebo v dočasném dovozu energie. Takzvaný Národní klimaticko-energetický plán zašle stát do Bruselu do konce tohoto měsíce. Státní energetickou koncepci s výhledem do poloviny století předloží do konce roku.
64. ročníku brněnského veletrhu se zúčastnilo 1260 firem ze 43 zemí. Tématům dominovala digitalizace výroby, inovace, průmysl 4.0, cirkulární ekonomika a nakládání s materiály.
