Nedostatek sladké vody bude ohrožovat výrobu elektřiny, varuje OSN

Přehrada Glen Canyon v Arizoně

Přehrada Glen Canyon v Arizoně Zdroj: Pixabay.com

Do roku 2030 klesne dostupnost sladké vody o 40 procent, varuje zpráva Organizace spojených národů. Ohrozí to i energetiku, která je druhým největším konzumentem sladké vody hned po zemědělství, dodává Světová energetická rada (WEC).

Nejde přitom zdaleka jen o vodní elektrárny, které by kvůli nižším průtokům v řekách přišly o část pohonu turbín. Ke chlazení používají a spotřebovávají velké množství vody i klasické tepelné elektrárny. Voda je nutná i při těžbě a úpravě uhlí, plynu a ropy.

Stačí si vzpomenout na loňské horké léto a situaci v sousedním Polsku. Tamní přenosová soustava se potýkala s nedostatečným výkonem v elektrárnách. Přitom stačilo, že horko ohřálo vodu v řekách, která slouží k chlazení uhelných elektráren.

Jenže vypouštěná chladící voda je teplejší, než voda, která se pumpuje do elektráren. K parnu hrozilo, že kvůli chlazení elektráren stoupne teplota vody v řekách na takovou úroveň, že ohrozí život v tocích. Proto musely některé elektrárny omezit provoz.

Omezení spotřeby vody

WEC tvrdí, že do budoucna budou muset investoři do nových elektráren brát více v úvahu také dostupnost vody a případně investovat i do opatření, které závislost na spotřebě vody omezí. Bude to ale stát miliardy dolarů navíc.

Jinak se budou opakovat situace jako v Alžírsku, které v uplynulých pěti letech nemohlo kvůli nedostatku vody využít potenciál břidlicových ložisek zemního plynu. Nebo Kanady, kde nedostalo povolení k těžbě několik projektů pro těžbu ropných písků, protože by ohrozil stav podzemních vod.

Celkovou spotřebu vody pomohou omezit obnovitelné zdroje jako větrné a fotovoltaické elektrárny. Nízkou spotřebu vody vykazují také plynové elektrárny se suchým chlazením. Naopak používání klasických chladících věží vychází v analýze WEC jako jeden z největších žroutů vody. Pomoci mají také technologické změny jako větší využívání slané vody k chlazení či lepší hospodaření s odpadní vodou.

Boj o vodu ovlivní rostoucí světová populace, která bude potřebovat více potravin i energie. Navíc tento růst se dá čekat v oblastech, které už teď mají se zásobováním vodou problémy.

Dostupnost vody omezí i dopady klimatických změn. Do roku 2069 by změny klimatu mohly ohrozit dvě třetiny z téměř 25 tisíc světových vodních elektráren a více než 80 procent z analyzovaných 1427 tepelných elektráren. Ve hře je přitom spousta peněz. Jen v roce 2015 utrpěly kvůli suchu brazilské vodní elektrárny celkovou ztrátu 4,3 miliardy dolarů.

 

 

 

Infraclima: Elektrárny nepotřebujeme, investujme do úspor