„Nevšimli jsme si s dostatečným předstihem, že jsme s rozvojem nového energetického systému tak rychlí, že tu zůstávají investiční projekty z minulosti, které stále mají významnou roli na trhu,“ řekl Flasbarth. „Nyní máme v síti nadbytečné kapacity, což způsobuje pád ceny elektřiny na burze a výrazný nárůst exportu elektřiny,“ dodal.
Propad ceny elektřiny vede k tomu, že se nevyplatí vyrábět proud v moderních paroplynových elektrárnách, ale ve starších uhelných, které mají větší emise CO2. Tyto elektrárny podle Flasbartha mají na výrobě elektřiny v Německu podíl 43 procent, zhruba tři pětiny z toho tvoří hnědouhelné zdroje, které zatěžují životní prostředí nejvíce.
„Obnovitelné zdroje nyní přebírají vedoucí pozici v energetickém mixu a zbývající elektrárny se jim budou muset přizpůsobit,“ uvedl Flasbarth. Nevyloučil, že bude nutné některé uhelné elektrárny zavřít.
Tepelné elektrárny musí přežít
Podle materiálů německého ministerstva hospodářství a energetiky se úplné odstavení jednotlivých elektráren neplánuje, i kvůli ohledům na hrozící ztrátu pracovních míst. Úřad ale zvažuje, že nařídí provozovatelům uhelných elektráren omezení výroby v závislosti na tom, do jaké míry znečišťují životní prostředí.
Německá vláda se v minulosti zavázala, že země do roku 2020 sníží své emise CO2 o 40 procent proti úrovni roku 1990. Do roku 2030 by Německo mělo emise CO2 snížit o 55 procent proti úrovni roku 1990.
Transformace energetiky by Německu měla pomoct ke splnění emisních cílů. Berlín chce obnovitelnými zdroji zcela nahradit výrobu jaderných elektráren a zčásti i produkci uhelných zdrojů. V roce 2025 by podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny měl vzrůst na 40 až 45 procent ze současných 27 procent. V roce 2035 by měl dosáhnout 55 až 60 procent.
