Nejsevernější těžař uhlí na světě bojuje o přežití. S ním i celé Špicberky
Pro odvrácení krachu je nezbytné propustit nejméně 150 ze současných 255 zaměstnanců, oznámilo vedení Store Norske. Nejde přitom o první letošní propouštění, společnost se už rozloučila se stovkou pracovníků. Firma totiž uzavřela loni zprovozněný důl Lunckefjell, který se měl v budoucnu stát páteří těžebních aktivit firmy.
Za loňský rok Store Norske vytvořila ztrátu 537 milionů norských korun. Tento negativní trend na začátku letošního roku ještě zesílil, když firma v prvním čtvrtletí prodělala 183,3 milionu norských korun. Těžař to vysvětluje nízkými cenami uhlí na světových trzích.
Ztenčila se také hotovost na účtech firmy. Zatímco první čtvrtletí letošního Store Norske uzavřela s rezervami ve výši 175 miliony norských korun, ve stejném období loňského roku to bylo 269 milionů.
Kontroverzní pomoc
Odvrátit bezprostřední hrozbu insolvence a zajistit provoz dolů přinejmenším na rok 2016 by měla očekávaná státní pomoc ve výši půl miliardy norských korun. I tak ale přežití Store Norske závisí na opětovném růstu cen uhlí. O obnovení těžby v dole Lunckefjell se totiž musí rozhodnout nejpozději na jaře příštího roku. Delší pauza by totiž opětovný start těžby výrazně prodražila, varuje firma ve čtvrtletní zprávě.
Státní podpora pro těžební průmysl v čase, kdy se norský státní penzijní fond zbavuje svých investic do podniků poškozujících životní prostředí, ale vyvolala kritiku opozice a ekologů. Zástupce opozičních socialistů Heikki Holmås přirovnal pomoc pro Store Norske k „nabízení sena mrtvému koni“ a vyzval vládu, aby raději investovala do projektů, která na Špicberkách vytvoří nová pracovní místa.
Turisté nestačí
Pro souostroví s 2600 stálými obyvateli představuje Store Norske největšího zaměstnavatele, který zároveň vlastní celé těžební osady na ostrovech. I ve správním středisku Logyearbyen mu patří velká část domů a provozuje zde řadu obchodů.
Místní politici upozorňují, že cestovní ruch a výzkum nikdy nevytvoří tolik pracovních místa, aby zaměstnal všechny horníky Store Norske, pokud by firma ukončila činnost. Vláda subvenci obhajuje i tím, že v rámci pomoci získá „strategické nemovitosti na Špicberkách“.
Podle ministryně průmyslu Moniky Mælandové vláda podporu těžby uhlí považuje za přechodné řešení. Oslo zadalo studie, které mají odpovědět na otázku, jak na ostrovech udržet norské obyvatelstvo a zajistit mu jinou práci.
Rusko provokuje
Význam Špicberků v posledních měsících narůstá v souvislosti s novým napětím mezi Norskem a Ruskem. Moskva sice podepsala dohodu, která Oslu přiznává suverenitu nad ostrovy, tu ale v posledních měsících několikrát narušila. V dubnu například na Špicberky inkognito přicestoval ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Porušil tak sankce, které vůči němu vyhlásily Evropská unie a ke kterým se přihlásilo i Norsko.
Rusko využívá svého historického práva na díl nerostného bohatství Špicberků a na souostroví provozuje uhelný důl Barentsburg. Moskva také plánuje vybudovat na Špicberkách vědeckou stanici.
