Snahy západoevropských států zbavit se co nejrychleji závislosti na ruských energetických zdrojích otevírají možnosti, které by dříve byly velmi problematické. Německá spolková země Dolní Sasko a nizozemská energetická společnost ONE-Dyas plánují začít těžit zemní plyn v Severním moři, asi dvacet kilometrů od ostrovů Borkum a Schiermonnikoog. Navzdory protestům tamních ochránců životního prostředí.
Projekt ještě musí schválit parlament Dolního Saska a nizozemské úřady, přičemž finální rozhodnutí by mělo padnout do léta, zjistila agentura Bloomberg. Samotná těžba může být zahájena ke konci roku 2024. Z nových zdrojů v Severním moři je možné získat až čtyři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Vytěžené palivo by bylo rozděleno mezi Německo a Nizozemsko.
Společnost ONE-Dyas očekává, že zákonodárci plán schválí, přestože spolková vláda Německa ve svém programu rozšiřování těžby v Severním moři odmítá a někteří obyvatelé okolních ostrovů se proti němu bouří.
„Tyto chráněné oblasti jsou velmi citlivé vůči znečištění,“ uvedl například šéf regulačního a sociálního oddělení na ostrově Borkum Joachim Bakker. Těžba plynu a zvýšená námořní a letecká doprava v lokalitě podle něj představují závažné ohrožení životního prostředí.
Plán Česka při odstavení dodávek ruského plynu:
Stejné dilema loni řešila i Velká Británie, která v Severním moři také těží plyn. Obavy z nedostatku energetických zásob však zřejmě nakonec převáží nad environmentálními ohledy.
„Musíme postavit naše energetické dodávky na daleko robustnějších pilířích, je to nutné více než kdykoli předtím,“ řekl tento týden německý ministr pro hospodářství Robert Habeck, mimochodem předseda německé strany Zelených, který ve čtvrtek navštívil severomořský přístav Wilhelmshaven.
Evropská unie chce do konce roku přestat odebírat z Ruska ropu a uhlí. Nahradit dodávky ruského plynu je pro ni nicméně kvůli jejich množství a léta budované infrastruktuře daleko složitější. Většina evropských zemí včetně Německa hodlá sázet na dodávky zkapalněného zemního plynu neboli LNG z Kataru a Spojených států. Ty však komplikuje například nedostatek terminálů. Politici se proto rozhlížejí po dalších alternativách.
Nizozemsko se má kompletně vzdát plynu z Ruska do konce roku 2022. Německo je v podstatně těžší pozici, avšak i jemu se loni podařilo snížit závislost na ruských energetických zdrojích z více než padesáti na 35 procent.
Odborník na energetiku z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý je přesvědčen, že těžba v Severním moři aktuální situaci každopádně nevyřeší. „Úvahy o zvýšení těžby a importu plynu z jiných částí Evropské unie či z Norska tu existují dlouhodobě a i přes apel při plynové krizi za prvního předsednictví Česka v Radě EU v roce 2009 se mnoho nezměnilo,“ uvádí Hrubý.
„Ve středně- a dlouhodobém horizontu je to pouze jedno z mnoha řešení pro diverzifikaci zdrojů. Je ale velkou otázkou, zda to bude mít příznivý vliv na evropský trh s plynem a evropskou nezávislost,“ dodává expert. Fyzicky by podle Hrubého mohli severomořský plyn přes Německo odebírat i Češi, na stav tuzemských energetických zásob to ale nejspíše nebude mít výrazný vliv.
