Rozvoj evropských plynových zdrojů je nejistý | E15.cz

Evropa hledá zdroje plynu i doma. Nad jejich budoucností ale visí klimatický otazník

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V Severním moři u britského pobřeží začala v těchto týdnech těžba dvou nových zdrojů zemního plynu a přinejmenším další dva zdroje by měly být zprovozněny do konce roku. Království si od nich slibuje alespoň částečnou úlevu v době vysokých cen plynu a elektřiny. Vzhledem ke klimatické debatě však nemá těžba surovin na severozápadě Evropy jasnou budoucnost. Zato v oblasti východního Středomoří na ni hledí jako na příležitost k přechodu k zelené ekonomice.

Británie byla ještě počátkem tisíciletí v produkci zemního plynu soběstačná, od té doby ale těžba slábne. V současnosti dokáže z domácích zdrojů pokrýt zhruba polovinu spotřeby v celkovém objemu zhruba 74 miliard krychlových metrů ročně. V poslední době navíc dobývaní plynu utlumil koronavirus, kvůli kterému stál rozvoj nových projektů a údržba těžebních polí a potrubí.

Království si teď však dělá naděje, že by se produkce mohla rozproudit, což by zemi pomohlo v napjaté situaci na trzích s energiemi. Společnosti Royal Dutch Shell a NEO Energy v říjnu rozjely těžební práce na nových nalezištích, i když není jasné, v jakém objemu. Bloomberg uvádí, že se všemi čerstvými projekty by se příští rok mohlo podařit Británii získat doma 35 miliard metrů krychlových plynu, zatímco pro letošek se předpokládá překročení 27 miliard.

Proč rostou ceny energií?

Otázkou však je, zda to v době, kdy se země snaží dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, nebude jen krátkodobé vzepětí. Premiér Boris Johnson, hostitel nadcházejícího klimatického summitu, je pod tlakem aktivistů, aby už neumožňoval rozvoj dalších polí. Podle nich by měla jít země cestou rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor, zejména zateplení domů.

Obchodní sdružení Oil & Gas UK (OGUK) uvedlo, že bez nových licencí a investic do nalezišť, která by nahrazovala ta současná s klesající výnosností, produkce do konce desetiletí dramaticky klesne. „Zásoby plynu u našich břehů mohou zvýšit naši plynovou bezpečnost a chránit pracovní místa. Emise skleníkových plynů z našich nových polí by také byly mnohem nižší než ty z dovozu zkapalněného plynu,“ tvrdí šéfka OGUK Deirdre Michieová.

Dodala, že těžební průmysl sice podporuje dosažení klimatických cílů, nesmí se ale zapomínat na to, že 23 milionů britských domácností stále topí plynem, který generuje i čtyřicet procent elektřiny.

Dilema, zda a kdy ukončit těžbu ropy a plynu v Severním moři, řeší i Norsko. Energetická společnost Equinor koncem září oznámila, že zvýší dodávky plynu do Evropy. To mimo jiné umožnil rozvoj naleziště Troll, které má vyrovnávat klesající produkci v jiných lokalitách.

„Equinor měl štěstí na načasování fáze tři na poli Troll vzhledem k současným rekordním cenám plynu v Evropě,“ uvedl James Huckstepp z analytické společnosti S&P Global. Troll může uspokojit až sedm či osm procent evropské spotřeby plynu.

Export plynu z Norska, který jde převážně do evropských zemí a pokrývá zhruba pětinu spotřeby EU, dlouho rostl poměrně rychle. V roce 2000 se vyvezlo padesát miliard krychlových metrů suroviny, ve vrcholném roce 2017 to bylo 124 miliard. Loni země vyexportovala 112 miliard, nejméně od roku 2014.

Vysoké ceny plynu zřejmě povzbudily další průzkum nalezišť ve východním Středomoří utlumený koronavirem. A s ním se vrátily spory o námořní hranice, a tudíž zásoby především mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem.

Média počátkem měsíce informovala o vytlačení kyperského průzkumného plavidla tureckým námořnictvem z území, která si nárokovala Ankara. Loď tam zjišťovala podmínky pro možnou výstavbu plynovodu z Izraele přes Kypr a Krétu na evropskou pevninu.

Kypr každopádně oznámil, že společnost ExxonMobil v řádu týdnů  zahájí vrty, které mají zjistit, jaký objem plynu se skrývá v nalezišti Glaucus-1. V první půli příštího roku další místa plánují důkladně prozkoumat evropské firmy Total a Eni.

Izolovaný ostrov závislý na elektřině vyráběné z ropy by se v budoucnu rád stal energetickým uzlem. Plyn stejně jako Řecko považuje za můstek k přechodu na obnovitelné zdroje a rád by ho nabídl dalším zájemcům. Nejreálněji zatím vypadá zkapalňování kyperského plynu doma či v Egyptě. Tankery by jej pak vozily do Evropy a na další odbytiště.

Debata o společném nákupu plynu

  • Ministři dopravy a energetiky Evropské unie se v úterý v Lucemburku bavili o různých způsobech zajištění energetické bezpečnosti kontinentu.
  • Španělsko předložilo návrh na společné nákupy plynu, které by se využily v případě prudkého růstu cen nebo ohrožení dodávek.
  • „Budeme muset posoudit výhody a nevýhody takového systému,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Je podle ní třeba probrat mnoho otázek, kupříkladu kdo by za nákupy a skladování platil a jak by se plyn přepravoval mezi regiony.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video