Německé automobilky v potížích. Volkswagen už v Číně propouští a ruší závody, které vyráběly i škodovky
Západním značkám osobních automobilů se v posledních letech na čínském trhu nedaří, obzvlášť velké starosti mají managementy německých výrobců. Jejich odbyt na největším světovém trhu s osobními vozy klesá natolik setrvale a výrazně, že musejí přistupovat k „nepopulárním“ opatřením. Giganti jako Volkswagen, Audi nebo Mercedes-Benz se proto buď zbavují celých závodů, případně snižují jejich výrobní kapacity, nebo propouštějí. Mimo jiné kvůli dlouhodobě vysokým americkým clům navíc čínští výrobci potřebují expandovat do Evropy.
Říše středu už pro Němce dávno není strojem na peníze generované ze stovek tisíc ročně prodávaných aut s puncem západního luxusu. Sílí konkurence čínských značek, které sice zákazníka neohromují globálně uznávaným brandem, ale zato ho spolehlivě přesvědčují nižší cenou a pozoruhodně se zvyšující kvalitou vozů. I proto podíl německých výrobců na čínském trhu, který byl pro řadu z nich ještě nedávno zdaleka nejdůležitější, klesá. Zatímco v roce 2020 činil 25,5 procenta, loni dosáhl 17,6 procenta, spočítala společnost Berylls.
Změnu trendu nepřinesly ani první tři měsíce tohoto roku. Koncern Volkswagen vykázal pokles prodejů v Číně meziročně o 7,1 procenta, v segmentu čistě elektrických vozů, do kterých zákazníci v Číně přesedají velmi rychle, si pohoršil dokonce o více než třetinu. Prodeje vozů v Číně se snížily také Audi o sedm procent, Mercedes-Benz o deset, a BMW dokonce o více než sedmnáct procent. Na řadu tak průběžně přicházejí další a další úsporná opatření.
Nejvíc závodů v asijské velmoci provozuje koncern Volkswagen. V rámci společných podniků s čínskými partnery jich má téměř dvacet, tedy více než v kterékoliv jiné zemi, včetně Německa. Tak rozsáhlá síť je však patrně neudržitelná, proto přicházejí škrty.
Už loni v listopadu koncern spolu s čínským partnerem SAIC prodal kontroverzní továrnu v provincii Sin-ťiang, v níž se údajně měla porušovat lidská práva ujgurské menšiny. Konkrétně se mělo jednat o Čínou nucené práce. Peking obvinění odmítá. Po prodeji závodu do rukou Shanghai Motor Vehicle Inspection Certification tak koncern v Sin-ťiangu zcela vyklidil pole, uvedla agentura Reuters.
Volkswagen zde zaměstnával pouhých dvě stě zaměstnanců, z pohledu výroby byl tento závod spíše podřadný. Mnohem významnější roli sehrává závod v Nankingu, z jehož linek sjíždí modely VW Passat, Škoda Kamiq a Škoda Superb. „Média informují o tom, že se chce Volkswagen s areálem rozloučit, protože už léta není plně využíván,“ upozorňuje Automobilwoche.
V nejlepších časech prodávala dceřiná společnost Volkswagen Škoda v Číně přes tři sta tisíc vozů ročně. O to bolestnější je propad na loňských asi patnáct tisíc. Samotná Škoda prodává v Číně i skrze další společnosti, její celkový odbyt na tomto trhu loni činil 36 tisíc vozů, zhruba desetkrát méně oproti rekordu z roku 2018. Čínské závody tak postupně opouští i mladoboleslavská automobilka, byť se regionu zcela nevzdává. Prioritou je expanze v Indii a Vietnamu, v zemích, které se mají stát branou na trhy jihovýchodní Asie.
V Číně netrpí jen Volkswagen
Automobilwoche upozorňuje také na otazníky, které se vznáší nad teprve loni otevřeným novým závodem Audi v Čchang-čchunu. Právě zde se mají vyrábět elektrické modely jako Q6 e-tron nebo A6 e-tron na prémiové platformě PPE. Dosavadní prodej čistě elektrických vozů se však Audi v Číně vůbec nedaří. Od ledna do března se prodalo pouhých 3203 vozů, meziročně o třetinu méně. Zda se výrobci podaří dlouhodobě naplňovat kapacitu nového závodu, je tak krajně nejisté.
O krok dál než Audi je Mercedes-Benz, který už ústy šéfa výroby Jörga Burzera oznámil, že bude snižovat výrobní kapacity v Číně. Mercedes-Benz měl přitom se závodem v Pekingu ambiciózní plány. Postupně ho rozšiřoval, svého času se stal vůbec největším. Ještě v loňském roce management rozhodl o tom, že se právě zde bude vyrábět také GLE, tedy středně velké SUV. Model, který se do té doby do Číny pouze dovážel z americké Alabamy. Pekingský závod by měl nově zhotovovat také další modely na platformách MMA a MB.EA.
K plnému využití výrobní kapacity závodu, do které Mercedes-Benz masivně investoval a která činí osm set tisíc vozů ročně, se přesto nedaří ani přiblížit. Ze zdejších linek loni sjelo 571 tisíc automobilů a – co hůř – trend je klesající. „Realitě trhu se má společný podnik s BAIC (pekingský státní výrobce) přizpůsobit do roku 2027,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci finanční ředitel Harald Wilhelm.
To znamená snížení variabilních a fixních nákladů o dvacet procent. Podle zpráv čínských médií již společnost začala ve velkém snižovat počet zaměstnanců, kterých má v Pekingu pracovat asi dvanáct tisíc. Propouštění se zpočátku dotýká oddělení prodeje a finančních služeb, nikoliv samotné výroby.
Tradiční evropské automobilky na rostoucí apetit čínských konkurentů nenaráží jen v Číně, složitou výzvu mohou představovat i na domácích trzích. Do Česka i na celý kontinent postupně expandují například značky jako BYD, MG, Jaecoo, Omoda, Nio, Dongfeng a řada dalších. Na americký trh mají čínští výrobci aut dveře dlouhodobě zavřené kvůli vysokým celním bariérám, které jim de facto znemožňují automobily vyvážet. O to důležitější je pro tyto společnosti uspět na trzích v Evropě.
Nejprodávanější elektromobily koncernu Volkswagen za rok 2024:
