Německé tažení proti uhlí potrápí i české investory

Uhelná elektrárna v Mannheimu v Německu

Uhelná elektrárna v Mannheimu v Německu Zdroj: CC BY-NC-SA 2.0: matthiashn via Flickr

Snaha německé vlády přibrzdit výrobu v tamních hnědouhelných elektrárnách dostala po výpadech energetických koncernů a odborářů facku také od právníků. Pokuty za nadměrné emise skleníkového oxidu uhličitého, které by spolková vláda ráda zavedla pro elektrárny starší dvaceti let, totiž mohou odporovat německé ústavě. Navrhovaná norma, podle které by se pokuta odváděla prostřednictvím dodatečných emisních povolenek, navíc podle právních rozborů porušuje také evropské právo.

„Pokuty pro hnědouhelné elektrárny nejsou jen ohrožením pracovních míst, ale jsou také právně neudržitelné,“ argumentuje s právními posudky v zádech Thomas Bareiss, poslanec za vládní CDU/CSU. Podle posudku advokátní kanceláře Bird & Bird by pokuty měly rdousící efekt, čímž by porušovaly ústavní právo na svobodu podnikání a vlastnictví. Řada křesťansko-demokratických a rostoucí počet sociálnědemokratických poslanců proto žádá, aby ministr hospodářství Sigmar Gabriel z SPD návrh stáhl.

Německé hnědouhelné šachy se přímo týkají i investic českého Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Mezi ohrožené zdroje se řadí mimo jiné elektrárny Buschhaus a Schkoppau, které úplně, respektive zčásti vlastní EPH. „Je předčasné odhadovat vliv neschválených změn na hospodaření našich elektráren,“ říká mluvčí holdingu Daniel Častvaj.

Ministr Gabriel chce omezením výroby elektřiny z hnědého uhlí ušetřit do roku 2020 zhruba 22 milionů tun oxidu uhličitého, aby Německo splnilo svůj národní cíl snížit skleníkové emise do stejného data o 40 procent. RWE, která provozuje nejvíce uhelných elektráren, spočítala, že kvůli pokutě by energetické firmy musely zavřít až 40 procent uhelných elektráren, což by vedlo také k útlumu dolů. Emise by klesly o 70 milionů tun.

Ministerstvo hospodářství plánuje, že elektrárnám starším dvaceti let sníží každý rok kvótu emisí oxidu uhličitého z počátečních sedmi milionů na tři miliony tun na gigawatt výkonu. Pokud vypustí více skleníkového plynu, budou elektrárny muset nakoupit dodatečné emisní povolenky tak, aby každá tuna nad kvótu přišla elektrárnu na 20 eur.

Brusel posvětil italské nákupy
Evropská komise schválila převzetí sedmi italských elektráren Energetickým a průmyslovým holdingem. EPH koupil v Itálii šest plynových a jednu černouhelnou elektrárnu od německé společnosti E. ON. Celkový výkon elektráren dosahuje 4500 megawattů. Podle komise akvizice nevyvolává obavy z narušení pravidel hospodářské soutěže.

Právní kancelář Freshfields Bruckhaus Deringer tvrdí, že tento systém by porušil základní pravidlo trhu s emisními povolenkami. To zní, že jedna povolenka je potřeba pro vypuštění jedné tuny emisí. Požadavek, aby za jednu tunu emisí elektrárny odváděly více povolenek, porušuje evropské právo.

Ministr Gabriel připustil po nátlaku energetiků a odborářů, kteří se před deseti dny sjeli na velkou demonstraci do Berlína, že zváží novou konstrukci pokut. Prý by se mohla odvíjet od cen elektřiny na burze. Čím nižší bude cena elektřiny, tím nižší bude i pokuta za nadměrné emise.

Zatím není jasné, jestli tím zmizí hrozba, že pokuty starší elektrárny ekonomicky zardousí. Náměstek ministra hospodářství Rainer Baake nový nástroj obhajuje. Prý povede jen k tomu, že starší elektrárny budou vyrábět o pár hodin za rok méně. Provozovatelé elektráren naopak tvrdí, že když sníží výrobu podle přidělených kvót, výnosy z prodeje elektřiny nepokryjí náklady na provoz elektráren a ty budou muset být zavřeny.