Mimo dosah těžařů zůstanou oblasti, odkud se získává pitná voda, chráněné krajinné oblasti a národní parky. Návrh zákona rozděluje používání hydraulického štěpení, kterým se rozpraská plynonosná hornina, na konvenční a nekonvenční. Mezi konvenční řadí štěpení pískovců v hloubce větší než tři tisíce metrů. Tato metoda se v Německu už dlouho používá, zejména v plynových nalezištích v Dolním Sasku, a bude dál povolená.
Nekonvenční štěpení se týká břidlicových a uhelných ložisek. Jeho komerční používání v hloubkách menších než tři tisíce metrů bude zatím zakázáno. Vědecké vrty, které nebudou pro štěpení využívat nebezpečné chemikálie, budou povoleny. Jejich výsledky posoudí šestičlenná odborná komise, která rozhodne, jestli umožní komerční těžbu.
Ekologická organizace DUH toto ustanovení kritizuje. Vláda se tím podle DUH zříká odpovědnosti ve prospěch nikým nezvolené komise. Navíc tři z šesti institutů, jejichž experti by měli rozhodovat, v minulosti nekonvenční břidlicovou těžbu v Německu podpořily. DUH kritizuje i další místa návrhu.
Hendricksová tvrdí, že zákon zajistí přísnou ochranu podzemních vod před kontaminací jedovatými chemikáliemi. Z veřejné konzultace návrhu zákona podle jejího ministerstva vyplynulo, že zákon zajišťuje dostatečný soulad mezi zájmy ochrany životního prostředí a zdraví a zajištění energetických dodávek.
Až 450 miliard metrů krychlových plynu
V Německu zatím neexistuje dost testovacích vrtů, které by prověřily nejen množství zásob, ale také geologické podmínky a rizika spojená s hydraulickým štěpením. Tamní geologická služba BGR odhaduje, že pod zemí se skrývá 450 miliard metrů krychlových vytěžitelného zemního plynu v uhelných slojích a 1200 až 2300 miliard metrů krychlových v břidlicových ložiscích. V konvečních ložiscích je jen 150 miliard metrů krychlových.
Využití nekonvenčních zásob podporuje Svaz německého průmyslu. Firmy si od těžby slibují pokles cen zemního plynu, jak se stalo v USA.
