Pikantní je, že se v psaní do rukou Martina Winterkorna nezapomněl Oettinger pochválit. „Díky mému zapojení povedeme nyní debatu o emisní politice u osobních vozidel po roce 2020 s otevřeným výsledkem,“ napsal. První kritiky jsou už na světě. „Komisař Oettinger výrazně naředil závazek ohledně boje proti změnám klimatu,“ cituje list Financial Times Deutschland (FTD) bruselskou odbornici z hnutí Greenpeace Franzisku Achterbergovou.
Oettingerův text je odpovědí na Winterkornovu žádost ze začátku letošního července. V ní se na krajana obrátil s dotazem, zda by na tom Volkswagen nebyl po zavedení zplodinového stropu hůře než konkurence. Ta může, na rozdíl od německého kolosu, vyrábět více malých aut, která vypustí méně škodlivin – a ve finále se pohodlněji vejdou do nařízených norem. O pár dní později přijala Evropská komise návrh nařízení o novelizaci dvou starších nařízení ohledně CO2, která se týkala osobních a nákladních aut.
Čtěte také:
Německo musí snížit podporu obnovitelných zdrojů
Na dálnici v Německu maximálně už jen 120 km/h, požadují Zelení
Unie tlačí na „evropeizaci“ energetiky
V úpravě obou starších předpisů stojí, jaké množství skleníkového plynu smí flotila tohoto či onoho podniku v průměru za rok vypustit. Čísla jsou komplikovaná, stejně jako choulostivá, píší FTD. Do roku 2020 se mají emise nových vozů snížit na 95 gramů CO2 na ujetý kilometr, milník v roce 2015 má představovat předběžně 130 gramů.
Jde nicméně o hodnotu na papíře, ne na silnici, upozorňují odborníci: pokud někdo vyrobí pár elektromobilů, může je započítat, přičemž jiná auta mohou dále nadměrně znečišťovat. Jak to bude vypadat po roce 2020, není jisté. Do konce roku připraví komisařka Connie Hedegaardová, zodpovědná za ochranu ovzduší, analýzu, jestli a proč je třeba uvažovat o dalším poklesu mezních hodnot.
Ekologie jako služka revoluce?
Günther Oettinger není jediný, kdo kope za domácí barvy slibu komisaře navzdory. Kolega pro průmysl a podnikání, Ital Antonio Tajani se včera vyslovil pro „kulturní revoluci“ spočívající v masivní podpoře tohoto odvětví. Tajaniho cílem je zvýšit podíl automobilového sektoru po roce 2020 na HDP unie ze současných 15,6 na 20 procent. „Ke slovu musí přijít investice a inovace a četné podpůrné páky.“ V překladu má zvýšení konkurenceschopnosti oboru posloužit i shovívavější ekologická politika, shodují se experti.
