Německý průmysl sankce podporuje, pro firmy prý likvidační nejsou

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Německý průmysl podporuje zachování sankcí, které na Rusko uvalila Evropská unie kvůli jeho postoji k napjaté situaci na Ukrajině, řekl prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo. Podle jeho informací neznamenají sankce existenční ohrožení pro žádnou německou firmu.

„Dlouhodobá právní jistota a dlouhodobé dodržování mezinárodního práva jsou důležitější než krátkodobý zisk,“ řekl Grillo. „Jako prezident BDI bych si přál co nejrychlejší stažení sankcí, ale jedině v okamžiku, kdy pominou důvody, kvůli nimž byly sankce uvaleny. To znamená, že přinejmenším budou zcela naplněny mírové dohody z Minsku,“ doplnil.

Podle Grilla se Západ snaží přimět Rusko k dodržování mezinárodního práva a na totéž apelují i průmyslové svazy při jednání s ruskými podniky. „Západ ale celkově má jen málo možností, jak na současnou situaci reagovat. Sankce podle mě jsou tím nejlepším prostředkem, který je k dispozici,“ uvedl.

„Samozřejmě chápu, že když má nějaký podnik 20 nebo 30 procent obratu v Rusku, znamená pro něj současná situace ztráty a snaží se ji změnit,“ řekl prezident BDI k výhradám vůči sankcím, které zaznívají z některých německých firem.

„Čím větší je podíl obchodu s Ruskem na tržbách firmy, tím víc sankcemi trpí. Ale neslyšel jsem, že by tyto sankce ohrožovaly přímo existenci nějakého německého podniku,“ uvedl.

Vztahy s Ruskem se stále udržují

Německé hospodářství je ale podle Grilla připraveno obnovit v plném rozsahu spolupráci s Ruskem v okamžiku, kdy to politická situace umožní. „Podle mých informací obchoduje s Ruskem asi šest tisíc německých podniků. A ty jsou samozřejmě připraveny ve startovních blocích a čekají, až budou zrušeny sankce a ruská ekonomika začne růst,“ řekl.

Grillo také vyjádřil politování nad tím, že Rusko nebylo pozváno na nadcházející summit skupiny G7, která sdružuje velké světové ekonomiky. „Summit je ale hlavně mediální událostí, je to setkání přátel, kteří zastávají stejné hodnoty. A Rusko v poslední době dávalo najevo, že má k mezinárodnímu právu jiný přístup,“ řekl prezident BDI.

„Je ale třeba říct, že mimo kamery se vztahy s Ruskem na politické i hospodářské úrovni stále udržují, a to je také dobře,“ dodal.

Pracovní místa ohrožuje zdanění uhelných elektráren
Méně příznivě se zástupce německého průmyslu vyjádřil k plánu německého ministerstva hospodářství zdanit staré uhelné elektrárny. Ohrožuje pracovní místa, ochraně klimatu ale nepomáhá, řekl prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo. Vyzval vládu, aby hledala jiné způsoby, jak snížit emise oxidu uhličitého (CO2).
Ministerstvo navrhlo zdanit uhelné elektrárny starší 20 let, aby se tím snížily emise CO2. Podle připravovaného materiálu ministerstva hospodářství, jehož základní body byly zveřejněny počátkem dubna, by elektrárny měly platit 18 až 20 eur (495 až 550 korun) za každou tunu CO2 vzniklou při výrobě.
„Svaz německého průmyslu podporuje vládní plán snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 procent (proti úrovni roku 1990), i když je to velmi ambiciózní. Domníváme se ale, že zavedení uhelné daně není ta správná cesta k cíli,“ řekl Grillo.
Podle něj by zavedení daně způsobilo odstavení části německých uhelných elektráren, země ale zatím nemá kapacity, jimiž by je nahradila. „Musíme v tomto směru myslet v širším měřítku. Pokud odstavíme naše uhelné elektrárny a začneme dovážet proud ze zahraničních, světovému klimatu tím nijak nepomůžeme,“ řekl prezident BDI.
Grillo podpořil alternativní návrh snížení emisí CO2, který se snaží prosadit hornické a elektrárenské odbory. „Místo zdanění uhelných elektráren navrhují převést část z nich na kapacitní trh, kdy by byly v pohotovosti a sloužily jako rezerva pro situace, kdy klesá výkon obnovitelných zdrojů. Tak by se podařilo dosáhnout cíle, kterým je snížení emisí, a zároveň by nedošlo k masivnímu zániku pracovních míst,“ řekl.
V souvislosti s energetickou politikou Grillo také kritizoval pomalý pokrok při stavbě vedení vysokého napětí ze severu Německa, kde se nachází většina větrných elektráren, na jih, kde sídlí velká část firem s energeticky náročnou výrobou. „Pokud toto vedení rychle nepostavíme, může se brzy stát, že budeme zadarmo rozdávat sousedům přebytky zelené elektřiny ze severu a na jihu od nich draze nakupovat jejich uhelný a jaderný proud,“ řekl prezident BDI.
Chybějící elektrické vedení ze severu na jih Německa způsobuje problémy i v sousedních zemích. Českou přenosovou soustavu přetěžují neplánované přetoky elektřiny, k nimž dochází při velké výrobě německých větrných elektráren.