Nová energetická koncepce fandí jádru, uhelné elektrárny skončí

jaderná elektrárna Temelín

jaderná elektrárna Temelín Zdroj: Britannica.com

Aktualizovaná státní energetická koncepce do roku 2040 počítá v budoucnu s větším využitím jaderné energie a postupným uzavíráním dožívajících uhelných elektráren. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Dokument hodlá předložit vládě na konci srpna společně se surovinovou koncepcí.

Koncepce má podle Kuby přispět k modernizaci zastaralé energetické infrastruktury v Česku a zajistit bezpečnost energetických dodávek. Důležité je také to, aby díky koncepci měli čeští spotřebitelé a průmysl elektřinu a teplo za přijatelné ceny.

Využití jádra vzroste po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Podíl jaderného paliva má ze současných 16 procent v energetickém mixu vzrůst na 30 až 35 procent. Naopak u uhlí chce Kuba, aby bylo více používáno v teplárnách.

Podíl tuhých paliv má v mixu klesnout ze 40 procent na 12 až 17 procent. Například u malých domácích kotlů má být uhlí postupně úplně nahrazeno elektřinou, plynem a obnovitelnými zdroji. Prolomení těžebních limitů uhlí koncepce konkrétně neřeší.

Finanční podporu obnovitelných zdrojů chce v budoucnu Kuba významně omezit. Podpora státu má být podle něj směřována například do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje. Prostor však stále vidí pro malé solární zdroje na střechách domů a pro biomasu.

Podle Jana Rovenského z ekologického hnutí Greenpeace je potenciál pro využití obnovitelných zdrojů v Česku mnohem vyšší, než očekává ministerstvo. Kuba ale zdůraznil, že další rozvoj obnovitelných zdrojů musí být ekonomicky udržitelný.

Koncepce zároveň počítá s tím, že konečná cena elektřiny bude ze současných zhruba 3500 Kč za megawatthodinu postupně z různých důvodů růst až na téměř 4500 Kč/MWh v roce 2040. Do cen se například promítnou investice do elektrizační soustavy.

Rovenský také kritizuje záměr zvyšovat využití jaderné energie. „Podle našich propočtů bychom se v budoucnu mohli obejít bez uhlí i bez jádra,“ řekl ČTK. Mnohem více by podle něj stát měl podporovat energetické úspory.