Voestalpine se tento měsíc po roce rozvažování mezi 17 místy ve světě rozhodla, že svou dosud největší investici uskuteční v Texasu. Závod na výrobu houbovitého železa, meziproduktu k výrobě oceli, bude jako zdroje energie využívat zemní plyn, jehož cena v USA díky „břidlicové revoluci“ klesla na třetinu až čtvrtinu úrovně v Evropě.
„V USA se reindustrializace sleduje velmi důsledně, ambiciózně a s velkým přesvědčením. Posledním, ale zdaleka ne nevýznamným faktorem jsou nízké ceny energií,“ řekl Reuters šéf Voestalpine Wolfgang Eder.
„Amerika zažívá renesanci průmyslové produkce,“ řekl analytik Felix Schuler z Boston Consulting Group, který se v Německu zaměřuje na sektor průmyslového zboží. Podle americké asociace zpracovatelských výrobců (NAM) díky vlivu břidlicového boomu na průmysl vznikne ve zpracovatelském průmyslu v USA do roku 2025 asi milion pracovních míst. Vedle nízkých cen plynu to ale bude vyžadovat zachování dosavadního vstřícného regulačního rámce.
Kartami míchá cena plynu
Ceny zemního plynu v USA se loni propadly na dlouhodobé minimum dva dolary za milion britských termálních jednotek (Btu) a nyní se pohybují kolem čtyř dolarů. To je výrazně pod cenou 12-14 dolarů v Evropě a 17 dolarů v Asii. Levný plyn snižuje průmyslovým firmám náklady na suroviny, zejména pro chemický průmysl. Navíc vede ke snížení cen elektrické energie, protože americké elektrárny masově přecházejí z uhlí na plyn.
Průmyslové firmy platí na východním pobřeží USA za megawatthodinu elektřiny kolem 40 dolarů (806 korun). V Německu je to 58 dolarů a v Británii téměř 100 dolarů.
Těžba plynu z břidlic | Břidlicový plyn se velmi zjednodušeně řečeno těží následovně: nejprve se udělá vertikální vrt v plynonosné břidlici, která se pak hydraulicky rozštěpí. Konkrétně: pod vysokým tlakem se do vrstvy břidlice vstříkne voda smíchaná s pískem a přídavkem chemikálií. Voda i s chemikáliemi se vyčerpá zpět, zůstane jen písek, který způsobí, že se puklinky v narušené břidlici neuzavřou. A těžba plynu může začít.
„Představa, že energetické náklady v Severní Americe se budou stále zvyšovat, už neplatí. Zemní plyn tuto rovnici postavil na hlavu,“ řekl v Detroitu minulý měsíc šéf německého průmyslového koncernu Siemens Peter Löscher. Siemens v roce 2011 otevřel v Severní Karolíně závod na výrobu plynových turbin, po nichž je nyní v USA velká poptávka.
Průmyslové firmy z Evropy vyhání také plány prudkého snižování emisí skleníkových plynů. Kvůli tomu uvažuje o novém závodě v USA a omezení produkce v Evropě rakouský výrobce ohnivzdorných materiálů RHI. Šéf RHI Franz Struzl tento měsíc prohlásil, že představa, že by firma mohla snižovat spotřebu energie o pět procent ročně, aby splnila cíle EU, „patří do říše pohádek“.
„Stanovily se sice takové cíle, v určité chvíli si však musíme uvědomit, že evropský průmysl zaměstnává mnoho lidí a přispívá k ekonomickému růstu. Jaká je alternativa? Má se z Evropy stát finanční centrum?“ ptal se Struzl.
Produkci ze zahraničí vracejí na domácí půdu díky levné energii i velké americké společnosti jako General Electric a Boeing. Také technologický gigant Apple před několika měsíci sdělil, že plánuje přemístit část produkce svých počítačů Macintosh z Číny do USA.