Nový návrh obrací kompenzace dodavatelů energií naruby. Zavádí jednotný zisk pro celý trh
Energetický regulační úřad (ERÚ) přišel se zcela novým přístupem ke kompenzacím pro dodavatele energií. Namísto regulace marže přiměřené nákladům na pořízení energií navrhuje, že stát stanoví přiměřený zisk na prodanou megawatthodinu, nejpravděpodobněji jednotně pro celý sektor. Takzvaná „korigovaná hodnota EBITDA“ by podle nástřelu měla být nižší než průměrný zisk z let 2019 až 2021. Vyplývá to z pracovního návrhu, který má deník E15 k dispozici.
Opatření reaguje na slíbené zastropování cen pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor, které má platit od začátku příštího roku. Maximální cena silové elektřiny bude od té doby 6050 korun za megawatthodinu a plyn za stejné množství energie bude stát maximálně 3025 korun.
Změna přístupu je podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora pochopitelná, protože stát nemá kapacitu na kontrolu cen u všech nákupů. „Zcela precizní přístup, který by byl samozřejmě vhodnější, kvůli náročnosti zřejmě zavést nepůjde. Nebylo by možné kontrolovat veškeré transakce, kvůli čemuž by hrozilo hromadné zneužití regulace,“ míní Gavor.
Nová filozofie kompenzace se však podle informací deníku E15 nelíbí velkým hráčům, například společnosti E.ON. „Ti největší mají stále ještě produkty, pro které nakupovali zodpovědně dopředu za nižší ceny, a nyní by na nich mohli vydělat. S navrženou formou kompenzace ale o tento zisk přijdou,“ vysvětluje Gavor.
Žádný z velkých dodavatelů se k návrhu kompenzací zatím nechce konkrétněji vyjadřovat, protože je podle nich ještě v rané fázi rozpracovanosti. „Nemáme žádnou oficiální verzi, a dokud nebude návrh finální, nemá cenu se k němu vyjadřovat,“ sdělila mluvčí společnosti E.ON Martina Slavíková. Například innogy si takové řešení kompenzací předběžně dokáže představit, upozorňuje ale, že je třeba zapracovat několik dílčích připomínek a detailů.
Jak rostla ceny elektřiny
Jak rostla cena elektřiny?
• Zdroj: Videohub
Pravda je, že nová filozofie znevýhodňuje zodpovědnější dodavatele před těmi, kteří měli riziko řízení benevolentnější a další měsíce by pro ně mohly být kritické. Garantovaný zisk jim v tomto případě hodí záchranné lano.
ERÚ ze stejného důvodu také zvažuje, že korigovanou hodnotu EBITDA nastaví individuálně pro každého obchodníka podle toho, do jaké míry měl nakoupeno pro své odběratele. To by si však podle úřadu vyžádalo metodické dopracování, a hlavně dodatečný reporting dodavatelů a jeho kontrolu auditorem.
Jak velkým koeficientem by se snižoval zisk na prodanou megawatthodinu oproti minulým rokům, zatím není jasné. Podle Gavora však lze očekávat, že korigovaný zisk bude o desítky procent nižší než v referenčních letech, tedy v období mezi roky 2019 až 2021.
„Tento výpočet ještě bude předmětem jednání, ale obávám se, že pokles zisků bude podstatný. Z dosavadních jednání to totiž vypadá, že záměrem státu je, aby jeho náklady byly minimální. Rozhodně nelze čekat standardní ziskovost,“ míní Gavor. ERÚ ani vládní energetický tým, který má za úkol tlumit dopady energetické krize, teď návrh komentovat nechtějí.
Kompenzace se mají vyplácet měsíčně, alespoň tedy v případě, že obchodník bude schopen dodat výkaz korigované hodnoty své ziskovosti za dané období. Delší výplatní období by menší dodavatelé nemuseli zvládnout kvůli nedostatku cash flow.
Přestože je nový přístup ke kompenzacím mnohem jednodušší a transparentnější než ten předešlý, legislativci u něho budou muset řešit riziko zneužití. Podle dokumentu hrozí například situace, kdy dodavatel výhodně vyprodá levně nakoupenou komoditu ještě před zavedením cenových stropů a kompenzací. Úřad se rovněž obává, že obchodníci budou nabízet produkty pod nákladovou cenou, aby získali nové zákazníky, na kterých nemohou prodělat.
Oprava: Přidali jsme vyjádření společnosti innogy k novému návrhu do pátého odstavce.
