V praxi to znamená, že na střechách rodinných domů bude muset vyrůst v příštích pěti letech víc než 60 tisíc mikroelektráren. Při stávajících cenách to bude od domácností vyžadovat celkovou investici zhruba 10 miliard korun. Návratnost těchto peněz se pohybuje v řádu osmi až deseti let za předpokladu, že rodiny zhruba tři čtvrtiny sluneční elektřiny samy spotřebují a ušetří tím za proud ze sítě.
„Hodnoty uvedené v aktualizaci NAP OZE 2015 k roku 2020 jsou výrazně pod hodnotou uvedenou v letos schválené aktualizaci Státní energetické koncepce, kde se předpokládalo dosažení hodnoty ve výši 2590 megawattů,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Předpoklad, že si desítky tisíc rodin dají na střechu solární panely, je podle něj realistický.
„Přírůstek desítek tisíc solárních instalací na střechách je podle našich propočtů reálný. Potenciál střech rodinných domů u nás není zdaleka vyčerpán, když vezmeme v úvahu, že technický potenciál pro střešní instalace představuje 4,5 gigawattů,“ dodává Veronika Knoblochová, ředitelka České fotovoltaické a průmyslové asociace (CZEPHO).
Přes 20 tisíc elektráren
V minulosti v Česku vyrostlo díky finanční podpoře přes 20 tisíc solárních elektráren. Jenže od loňska sluneční elektrárny na podporu nemají nárok a stavba elektráren se zastavila. Jediné zvýhodnění přinesla letošní novela energetického zákona, která malé instalace do 10 kilowattů osvobodila od povinnosti mít pro provoz licenci. Zastánci energie ze Slunce tvrdí, že toto usnadnění v kombinaci s klesajícími cenami elektráren bude rodiny motivovat k novému boomu.
Zkušenosti se zateplováním rodinných domů ukazují, že ve velkém se rodiny do statisícových investic vrhly až v okamžiku, kdy na opravy domů začaly dostávat dotace. Investice do pětikilowattové elektrárny se pohybuje v podobném řádu, kolem 200 tisíc korun. „Vedle využití vlastních úspor a bankovních produktů mohou být elektrárny financovány také leasingem od elektrárenských společností, kdy se bude pořízená solární elektrárna splácet z uspořených plateb za elektřinu,“ říká Knoblochová. Na modelu financování malých instalací pro rodiny nyní pracuje například ČEZ.
Cesta v podobě investičních dotací
Ministerstvo průmyslu vidí cestu v investičních dotacích, které jsou podobné těm na zateplování. „Investiční podpory jsou připraveny v rámci operačních programů OPŽP a OPPIK, kde jsou solární elektrárny podporovány v rámci komplexního řešení energetické náročnosti budov,“ upřesňuje Kotrba. Investiční dotace by zkrátila návratnost investice do elektráren. Jenže například OP PIK je určen pouze pro firmy.
Domácnosti by mohly část peněz na vlastní elektrárnu získat z programu Nová zelená úsporám. Podle neoficiálních informací by na malé elektrárny do 10 kilowatů či na fotovoltaický ohřev vody mělo být v programu vyčleněno až 10 procent prostředků. Oficiálně oznámí ministerstvo životního prostředí podmínky příští výzvy Nové zelené úsporám příští týden.
