Ukrajinská krize vnesla do slibně se rozvíjejícího zahraničního obchodu Česka a Ruska nové nejistoty. „Vzpomínám, že před třemi měsíci jsme se bavili o tom, jak české firmy mohou využít rozvoje ruské ekonomiky a jak našim firmám usnadnit situaci na ruském trhu, kam se snaží dostat i konkurence z jiných zemí,“ říká Milan Hovorka, poradce ministra průmyslu a obchodu. Teď se skloňují sankce západních zemí vůči Rusku a spekuluje se o možných odvetných opatřeních vůči západním firmám, které na ruském trhu působí. „Už cítíme ze strany českých bank obezřetnost při financování projektů, a to nejen na Ukrajině, ale také v Rusku,“ uvádí jeden z příkladů komplikací pro české exportéry Vladimír Plašil, majoritní vlastník skupiny Alta Invest.
Vývoz do loňska rostl
Politika však má podle něj v poslední době na obchod významný vliv. „Už dva roky se nekonalo zasedání mezivládní česko-ruské komise. A obchod stagnuje,“ dodává Turov. Česká strana odložila zasedání na letošní podzim.
Rusko je pro Česko jednou z prioritních zemí, kam se vláda snaží nasměrovat větší část českého vývozu. Už v roce 2012 se Ruská federace posunula na místo pátého nejdůležitějšího obchodního partnera Česka. Přímý vývoz tvoří zhruba pět procent českého exportu. Čtvrtinou se na českém vývozu podílejí automobily, průmyslové stroje tvoří desetinu exportu, stejně jako kancelářské stroje a počítače. „Pro výrobce obráběcích a tvářecích strojů je Rusko druhým nejdůležitějším partnerem,“ tvrdí Petr Zemánek, místopředseda Svazu strojírenské technologie. České firmy podle něj už dokázaly obnovit obchodní zázemí, které je teď srovnatelné s dobou před rokem 1989.
| Masopust: Podíl českého exportu do Ruska se počítá na desítky procent |
|---|
| Význam ruského trhu pro české firmy je však větší, než by mohly ukazovat prosté statistiky českého zahraničního obchodu. „Když se k nim připočtou subdodávky pro firmy v zahraničí, které pak koncové produkty vyvezou do Ruska, tak se podíl českého exportu do této země bude počítat na desítky procent,“ soudí František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS. |
Zahraniční firmy, které už na ruském trhu působí, se shodují, že pro ně nynější hrozby západních sankcí nepředstavují větší ohrožení. Komplikací je nynější atmosféra především pro firmy, které uvažují o tom, že budou v Rusku investovat. „Před půlrokem zahraniční firmy rozhodně do Ruska chtěly vstupovat. Teď vyčkávají. Ptají se třeba, jak si mohou své případné aktivity v Rusku ochránit, což dříve tolik neřešily,“ přidává své zkušenosti Jiří Štěrba, generální ředitel moskevské pobočky advokátní kanceláře BBH.
„Pro exportéry zatím situace tak tragická není,“ snaží se mírnit obavy Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Varuje však před neadekvátními reakcemi českých politiků na situaci na Ukrajině. „Neuvažujme ani vteřinu, že by politici přestali do Ruska jezdit. Na úrovni náměstků ministrů tam jezdí zástupci všech evropských států. Rusové by nám to nikdy neodpustili. Očekávají naše výrobky a naše zkušené lidi,“ dodává Hanák. I proto je na letošní podzim naplánovaná podnikatelská mise, aby Rusové viděli, že s nimi Česko chce dál obchodovat.
Jde to i bez státního pojištění
K nastartování českého exportu do Ruska pomohla před pěti lety i státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). „Export do Ruska bylo potřeba povzbudit v letech 2008 a 2009, což EGAP udělal. To se povedlo. Teď už zjevně takovou podporu nepotřebuje,“ říká Jan Procházka, generální ředitel EGAP. V roce 2009 pojistil EGAP vývoz do Ruska v hodnotě 24,1 miliardy korun, což bylo 48 procent hodnoty exportu. Od té doby se podíl transakcí s Ruskem na pojištěný export snižuje. Loni dosáhl dvaceti procent, což v absolutní hodnotě představuje zhruba 13 miliard korun. Současná celková pojistná angažovanost EGAP v Rusku činí 80 miliard korun.
I to je důkaz, že české firmy si na ruský trh cestu našly a dokážou se na něm prosadit. Určitou překážkou by mohl snad být jen přechod vzájemného obchodu na ruský rubl, o čemž se čas od času hovoří. Do některých obchodních smluv s Čínou si už Rusové rubl jako transakční měnu prosadili. „Otevírat měnovou problematiku v době tolika nejistot, by nebylo od ruské strany zodpovědné,“ myslí si Hanák. Pro pojištění českého exportu by však ani změna obchodní měny nepředstavovala problém. „Pro EGAP by kontrakty v rublech byly z pohledu rizika neutrální. Žádnou žádost o pojištění obchodu v rublech jsme však zatím nedostali,“ dodává Procházka z EGAP.
