Zdroje deníku E15 v této souvislosti hovoří o částce asi čtyři miliony korun. „Zhruba to odpovídá. Bližší podrobnosti ale budeme schopni sdělit později, nyní běží patnáctidenní zákonná lhůta pro podání námitek,“ řekl včera Pejšek.
Předpokládaný výnos z prodeje podniku stoprocentně ovládaného rezortem obrany, který od roku 1951 opravuje a modernizuje obrněnou techniku, se pohybuje od 180 do 320 milionů korun. V posledním dvacetiletí převažuje výroba pro civilní sektor, momentálně nejvýznamnější je zakázka britské firmy Terex UK za 100 milionů. Ještě před privatizací ji však zřejmě převezme státní zbrojovka v Novém Jičíně, kterou si ministerstvo ponechá.
„Myslíme si, že se privatizace už několik měsíců záměrně zdržuje právě proto, aby tuto zakázku získal Nový Jičín,“ uvedl pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj blízký šternberské továrně. Ta vykázala v březnu ztrátu 18 milionů, která se má podle odhadů do konce měsíce vyšplhat až na 48 milionů.
Ministerstvo v roce 2010 sloučilo Šternberk a Nový Jičín do jedné firmy s názvem VOP CZ, už od loňského roku však pro ni nemá dostatek zakázek. Od začátku ledna má vojenskou část šternberských provozů i se zhruba stovkou zaměstnanců pronajatu firma Excalibur Army, která je nejvážnějším zájemcem o privatizaci. Nedávno k ní přešlo dalších 30 lidí. Asi 90 pracovníkům z původních tří stovek skončí tento měsíc výpovědní lhůta.
Výměra šternberského areálu je 424 tisíc metrů čtverečních, z toho výrobní plochy tvoří téměř 19 tisíc metrů čtverečních, administrativní 3,5 tisíce metrů čtverečních.
V současnosti je tam pět hlavních výrobních hal. V minulosti podnik například zvítězil v tendru švédské armády na modernizaci bojových vozidel pěchoty (BVP) z arzenálů bývalé Varšavské smlouvy, které se osvědčily v drsných severských podmínkách. Pro civilní sektor svařuje, obrábí, lakuje a montuje součástky stavebních strojů.
