Ministerstvo životního prostředí dostalo první várku informací o dopadech těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów. „Obdrželi jsme hydrologická data z minulých období, která jsme po polské straně požadovali. Teď je musíme prostudovat,“ uvedl po prvním zasedání česko-polské pracovní skupiny k rozšíření těžby v dole ministr životního prostředí Richard Brabec.
Polsko chce těžbu v dole, který leží těsně za hranicemi s Českem, po roce 2020 rozšířit. Obce na české straně se obávají, že kvůli těžbě přijdou o zdroje podzemní vody a do nového zásobování pitnou vodou budou muset investovat přes miliardu korun.
Polsko počátkem dubna přislíbilo, že bude případnou újmu vzniklou rozšířením těžby kompenzovat. Výše kompenzace by záležela na konečném plánu rozvoje dolu. Polská společnost PGE GiEK, které důl patří, prosazuje maximální variantu, kdy by se mělo v Turówě dotěžit veškeré dostupné uhlí, tedy 344 milionů tun. Těžba by měla skončit kolem roku 2044.
Majitel dolu Turów prosazuje maximální variantu, tedy vytěžení všech 344 milionů tun uhlí.
Zástupce PGE je členem česko-polské pracovní skupiny. Bude se tak podílet na přípravě analýz, které by se měly promítnout do přípravy dokumentace pro posouzení vlivu na životní prostředí. Ta by měla být hotová do konce letošního roku. K připomínkám ji dostane i česká strana.
„Situaci je nutné řešit velmi rychle, protože zásobování vodou obyvatel Frýdlantského výběžku, Chrastavy a Hrádku na Nisou je problém, který může tuto oblast postihnout v řádu měsíců či několika let,“ upozornil Brabec.
Rozhodnutí o další těžbě v dole Turów musí padnout do roku 2020, kdy těžební společnosti vyprší platnost povolení k těžbě. Na něm závisí návratnost více než pěti miliard zlotých – zhruba 32 miliard korun – jež mateřská společnost PGE investuje do výstavby nového bloku a modernizace dalších tří bloků v přilehlé elektrárně.
