Jenže model, který na věřitelské schůzi OKD představilo, ukazuje, že věřitelé by se mohli dostat sotva k 2,5 procentům svých přihlášených pohledávek. Podmínkou je, že ceny koksovatelného uhlí porostou v průměru 4,4 procenta ročně a energetického uhlí o 1,5 procenta ročně. V opačném případě by si OKD nevydělala ani na pokrytí prioritních závazků 3,7 miliard korun vůči propouštěným zaměstnancům a likvidaci zavřených dolů, která firmu přijde na 1,9 miliardy korun.
„Dodavatelé OKD ale budou profitovat z toho, že dál budou s firmou obchodovat. Teď za všechny dodávky OKD platí dopředu,“ říká insolvenční správce Lee Louda.
„Na reorganizačním plánu už pracujeme,“ potvrdil generální ředitel OKD Dale Ekmark. Firma počítá s postupným útlumem dolů. Důl Paskov se má zavřít v roce 2016, důl Darkov v roce 2017, důl Lazy v roce 2018, důl ČSA v roce 2021, důl ČSM v roce 2023. Provozní hospodaření by mělo být v zisku od roku 2018. Cílem je také vyhledání strategického partnera pro převzetí provozovaných dolů a zajištění partnerství pro útlum dolů. „Investory bude hledat OKD,“ dodává Ekmark.
Rozhodnutí o povolení reorgaizace přivítal ministr financí Andrej Babiš. Umožní podle něj postupný útlum těžby. OKD ovšem nemá na útlum dost peněz. Proto mluví o zajištění partnerství pro útlum dolů. „Nechci nyní spekulovat, jakou roli v tom bude hrát stát,“ říká Ekmark. Insolvenční správce Lee Louda ale připouští, že se státem nyní OKD bude vyjednávat. Pro reorganizační plán bude případná pomoc státu klíčová.
Schůze věřitelů obrazem:
Velkou neznámou je zatím další postup největšího věřitele Citibank, která zastupuje i investiční fondy ovládající mateřskou NWR. Pohledávku za 10 miliard korun Louda neuznal. Zástupci banky se na schůzi věřitelů ani nepokusili získat zpět hlasovací práva při rozhodování o řešení úpadku, o něž Citibank přišla Loudovým rozhodnutím. O uznání dluhu se nyní může soudit. Vedení OKD podle Ekmarka není s NWR v kontaktu.
S případnou úhradou 10 miliard korun bude muset počítat i reorganizační plán. Zatím představený finanční model přitom nevychází příznivě ani s dosud uznanými 2,8 miliardami pohledávek.
Reorganizační plán budou muset věřitelé schválit. Pokud se jim nebude zamlouvat mohou OKD definitivně poslat do konkursu. Jasno bude za čtyři měsíce, do nichž musí OKD plán spolu s věřiteli připravit. Do té doby bude firmu držet nad vodou půjčka 700 milionů korun od státní firmy Prisko. Její čerpání ještě musí odsouhlasit insolvenční soud. Věřitelský výbor už s půjčením peněz souhlasil.
Proti povolení reoganizace byla jen firma Indus Praha, které OKD dluží 10,6 milionu korun. Hlasování se zdrželi zástupci skupiny Veolia, která OKD dodává energie. Reorganizaci je Veolia ochotná podpořit při hlasování o reorganizačním plánu, pokud se s OKD dohodne na splácení běžných pohledávek za dodávky energií ve výši desítek milionů korun.
| Analytici: Reorganizace je pro OKD šancí, vyhráno nemá |
|---|
| Reorganizace společnosti OKD, o které rozhodli věřitelé, je pro firmu šancí na přežití. Vyhráno ale společnost nemá. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle odborníků bude nyní důležitá diskuse nad finančním plánem reorganizace. Připomínají také, že díky dnešnímu rozhodnutí věřitelů by měla OKD získat od státu půjčku 700 milionů korun. Ta však podle nich pomůže jen na několik měsíců. „Dlouhodobě přežití bude záviset na tom, jestli firma dokáže přikročit k nepopulárnímu škrtání nákladů. Velmi pravděpodobné je zavření nevýnosných dolů Paskov a Darkov,“ uvedl dnes analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Odbory, které odmítají snižování mezd a propuštění, by si podle něj měly uvědomit, že bez snižování osobních nákladů nebude reorganizace úspěšná. „Taktéž by byla vhodná pomoc ze strany odběratelů, kteří by mohli nakoupit uhlí do zásoby, a tím poskytnou OKD hotovost,“ podotkl Tomčiak. Analytik Petr Hlinomaz označil dnešní rozhodnutí za mírně překvapivé, ale pozitivní. „Z dostupných informací se totiž nezdálo, že by v otázce finančního plánu reorganizace byly věci tak daleko a věřitelé se mohli tak rychle shodnout. Možná jde tedy v tento okamžik více o projev vůle řešit problém OKD reorganizací, než že by byl na stole podrobný a reálný finanční plán, jak OKD cestou reorganizace vést,“ uvedl Hlinomaz. Právě diskuse nad finančním plánem reorganizace bude podle Hlinomaze dalším krokem, který bude třeba řešit. „Čekal bych, že i tento plán bude muset být odsouhlasen věřiteli a insolvenčním soudem,“ dodal. Těžba uhlí na Ostravsku již ztratila podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla ekonomický význam. „V případě OKD lze jednoznačně mluvit o klinické smrti bez ohledu na to, jak dlouho a jakým způsobem se bude uměle držet při životě,“ řekl Bostl. Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy ale samotná reorganizace svůj ekonomický smysl má. „Je to smysluplné, jelikož po koksovatelném uhlí bude v regionu nadále existovat určitá poptávka, a to ze strany hutí, oceláren a podobně. Představitelný je tak nakonec jen částečný, nikoli úplný útlum těžby,“ uvedl. Podle něj ale nesmí nad ekonomickým motivem převáží politický. „Ekonomicky nerentabilní byznys prostě musí odejít z trhu, stát by se měl případně pouze následně zasazovat o zmírnění neblahého sociálního dopadu,“ dodal. V OKD nyní pracuje asi 12 tisíc lidí, z toho zhruba 9500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a ostatní jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností. Zadlužená firma, která má uznané pohledávky za několik miliard korun, bude díky rozhodnutí o reorganizaci fungovat dál. Konkurz by znamenal prakticky okamžitý zánik firmy a bezprostřední hromadné propouštění. |
