Podívejte se na Francii, zaznívá v českých debatách o transformaci společnosti ČEZ. Dominantní francouzská elektrárenská společnost EDF se zbavuje minoritních akcionářů a míří do stoprocentního vlastnictví státu. Jenže transformace EDF je bolestivý proces plný politických, sociálních i právních sporů. Francouzská vláda se s ním trápí řadu let. A přeměna EDF, v níž podobně jako v případě společnosti ČEZ drží většinový podíl stát, ještě zdaleka není u konce.
Společnost EDF, plným názvem Électricité de France, už v roce 2019 prezentovala plán Herkules, který měl vést k jejímu rozdělení. Některé části měl v rámci holdingové struktury stoprocentně ovládnout stát, v jiných měl zůstat prostor pro menšinové akcionáře. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o potřebě posílit vliv státu dlouho předtím.
Projekt transformace tak prošel mnoha zvraty, Francouzi Herkula definitivně zavrhli koncem loňského roku. Mezitím začali pracovat na stoprocentním zestátnění celé EDF a vyplácení minoritních akcionářů. Plné znárodnění letos v lednu zbrzdil právě spor se zástupci menšinových spoluvlastníků, kterým se nelíbí nabízené podmínky. Čeká se na výrok soudu, což znamená, že se transformace EDF zastaví minimálně na několik měsíců.
Tisková konference po jednání vlády (4.1.2023)
Proces vyvolal další konflikty na mnoha různých úrovních, a to i mezi vládou a samotnou EDF, po které navíc politici loni žádali, aby převzala větší břímě nákladů na řešení energetické krize. Proti zastáncům rozdělení EDF se postavily odbory, které varovaly před ztrátami pracovních míst a údajně škodlivé dezintegraci veřejného podniku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
