Paradox? Němci si jádro zakázali, ale podporují ho v zahraničí

Jaderná elektrárna ve Francii, ilustrační foto

Jaderná elektrárna ve Francii, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Spolková vláda Angely Merkelové se po jaderné havárii v japonské Fukušimě rozhodla vypnout všechny své atomové elektrárny a přejít na obnovitelné zdroje. Své jaderné zdroje postupně zavírá, současně ale finančně podporuje vznik nových atomových elektráren v zahraničí.

Německo stavbu elektráren podporuje formou takzvaných exportních záruk, které dává například německým dodavatelům turbín či jiných dílů pro jaderné elektrárny. Německý daňový poplatník tak de-facto podporuje stavbu jaderných elektráren mimo své území. Od havárie ve Fukušimě Berlín tímto způsobem podpořil pět atomových projektů, zjistil deník Lübecker Nachrichten (LN). Dva z nich jsou podle deníku ve Finsku, jeden ve Velké Británii, jeden v Česku a jeden v Indii.

Nelíbí se to hlavně opozičním politikům z SPD a strany Zelených, kteří na problém upozornili. Poslední projekt, který takto Německo ze spolkové kasy podpořilo, je výstavba ruského reaktoru Baltijskaja u Baltského moře poblíž ruské enklávy Kaliningrad. Podle ministra životního prostředí Petera Altmeiera z vládní CDU tu německý stát poskytl záruky na turbíny a generátory. Projekt Baltijskaja leží asi 450 kilometrů od německých hranic.

„Spolková vláda protiřečí těmito zárukami svým cílům,“ řekl deníku LN zemský ministr pro ekologii za Šlesvicko-Holštýnsko Robert Habeck. Stejného názoru je i premiér Meklenburska-Předního Pomořanska Erwin Sellering. Rozhodnutí vypnout všechny německé reaktory podle něj bylo správné. „K tomu se ale nehodí dávat finanční záruky na stavbu atomových elektráren v zahraničí,“ řekl sociálně-demokratický politik čtvrtečnímu vydání deníku Ostsee Zeitung.