Cena ropy Brent spadla od loňského června o více než polovinu pod 55 dolarů za barel. Ropný kartel OPEC udržováním nízké cenové hladiny prý bojuje proti rozmachu americké nekonvenční těžby z břidlicových ložisek. Jenže propad cen neznamená, že Američané automaticky zavřou kohoutky.
Celková produkce ropy v USA dosáhne letos 9,3 milionu barelů za den, což je nejvíce od sedmdesátých let minulého století. Břidlicová těžba, která tvoří třetinu americké produkce, se na růstu bude díky své setrvačnosti podílet nejvíce.
Až do poloviny loňského roku se zvyšoval počet nových vrtů. „Maximální produkci má vrt po dvou letech, dokdy se vytěží polovina z dostupné ropy. Pak těžba dva roky strmě klesá na zhruba pětinu maximální výtěžnosti,“ vysvětluje Leo Eisner ze společnosti Seismik, která se specializuje na analýzu zemětřesení vyvolaných v souvislosti s nekonvenční těžbou plynu a ropy.
Náklady na vrty těžaři už zaplatili a provozní náklady těžby se pohybují mezi 10 a 20 dolary na barel, takže ropu mohou dál těžit i při současných cenách. Navíc v průměru se vrty v hlavních oblastech břidlicové těžby v Texasu a Severní Dakotě zaplatí při ceně ropy od 45 do 50 dolarů za barel. I když číslo se může výrazně lišit vrt od vrtu.
Revoluce na dluh
Břidlicový boom financovali těžaři z půjček. Díky politice extrémně levných peněz americké centrální banky si i firmy se spekulativním ratingem na dluhopisových trzích půjčovaly za zhruba pětiprocentní úrok. Od roku 2009 ropné firmy zdvojnásobily zadlužení na celkových 260 miliard dolarů. Jak se kvůli klesajícím cenám ropy budou scvrkávat jejich tržby a zisky, dostane se část firem nejvíce zatížených dluhy na pokraj platební neschopnosti.
U většiny těžařů se spekulativním ratingem se poměr dluhu k provoznímu zisku EBITDA vyšplhá příští rok nad dvojnásobek, na což už teď investoři zareagovali masivním výprodejem břidlicových dluhových papírů. Úroky u nových půjček už stouply na více než deset procent. Konzultační společnost CreditSights odhaduje, že podíl nesplácených dluhopisů ropných firem příští rok vzroste ze čtyř na osm procent.
Dopady poklesu cen těžařům pomůže částečně utlumit zajištění prostřednictvím finančních derivátů. Zpravidla prodávají ropu rok dopředu, takže výpadek v příjmech by měli pocítit až ve druhé polovině příštího roku. Část těžařů si však byla až příliš jistá vysokou cenou ropy a proti poklesu se nezajistila dostatečně. Firmy volily levnější zajištění, které počítalo s propadem cen maximálně k 90 dolarům. Pád pod 60 dolarů znamená, že za barel nyní inkasují kolem 68 dolarů.
Vývoj ceny americké lehké ropy WTI
Konsolidace na obzoru
Těžaři zatížení dluhy a horším zajištěním už seškrtávají kapitálové výdaje na nové vrty. To dopadá na firmy, které se specializují na vrtné práce a služby spojené s hydraulickým štěpením, jímž se ropa z břidlic dostává. Kvůli nižší poptávce začaly snižovat marže. Za rok by tak mohly přijít o tři miliardy dolarů, tedy čtvrtinu loňského zisku. „Snížením marží může klesnout cena ropy nutná pro zajištění návratnosti vrtů o pět až deset procent,“ odhaduje Eisner.
Analytici se shodují, že levná ropa vytvoří příhodné prostředí pro velké těžební společnosti, aby pohltily menší hráče. Celý sektor tak projde konsolidací, která ho posílí. ConocoPhillips, ExxonMobil či Chevron využijí příležitosti, aby zvýšily své celkové těžitelné rezervy. Právě jejich velikost je určující pro hodnotu společností.
Arabové mohou americké těžaře donutit, aby přestali kvůli nízkým cenám ropy vrtat. Poklesu americké nekonvenční těžby o jeden až dva miliony barelů za den se však dočkají teprve za jeden až dva roky. Musí přitom levnou ropu udržet minimálně rok, což je bude podle odhadů americké energetické agentury EIA stát 260 miliard dolarů na ušlých tržbách. Jakmile se ceny ropy vyšplhají zpět k 90 dolarům, bude trvat půl roku až rok, než se americká břidlicová mašina rozjede nanovo.
Těžařské státy v USA se připravují na šetření
Nízká cena ropy táhne do recese Rusko či Venezuelu. S deficity ve státních rozpočtech se budou potýkat tradiční arabští producenti. Do problémů se dostávají i americké státy, kde se koncentruje těžba ropy jako Texas, Louisiana, Oklahoma, Severní Dakota či Aljaška.
Už nyní tamní vlády přemýšlejí, kde budou příští rok šetřit. O práci přijdou stovky lidí. Agentura Fitch varovala, že ceny domů v Texasu jsou příliš vysoké a při nízkých cenách ropy nejsou udržitelné. V Louisianě zvedne levná ropa rozpočtový deficit o 1,4 miliardy dolarů. Zdroj. Z amerických států zůstává Aljaška nejvíce závislá na těžbě ropy.
Na Aljašce, která je na příjmech z ropy závislá z 90 procent, možná vládu donutí seškrtat investiční rozpočet na polovinu. Ratingová agentura Moody’s už Aljašce zhoršila ratingový výhled na negativní.
Tentokrát by propad cen ropy neměl pro americké státy znamenat takovou katastrofu jako v osmdesátých letech minulého století. Z Louisiany či Texasu se tehdy ve velkém stěhovali lidé za prací do jiných států.
Na náraznících měli samolepky s nápisy jako „Poslední zhasne“. Od té doby se však ekonomika ropných států postavila na více pilířů. Louisianský státní rozpočet je na příjmech z ropy závislý ze 13 procent, před třiceti lety to bylo 45 procent. V Texasu tvoří ropný sektor jen tři procenta pracovních míst. V houstonské aglomeraci ztracená ropná místa snadno nahradí nové příležitosti ve stavebnictví, píše deník The New York Times.
