Nejvíce elektřiny, více než třetinu, Česko vyvezlo do Rakouska. Druhým největším odběratelem bylo Slovensko následované Německem.
Naopak skoro tři čtvrtiny z 11 587 gigawatthodin dovezené elektřiny přitekly do české soustavy z Polska. Zhruba dvacet procent pocházelo z Německa, vyplývá z údajů evropské asociace operátorů přenosových sítí ENTSOE.
Vývozní rekordy ovšem mohou v příštích letech skončit. Státní energetická koncepce počítá s útlumem výroby v hnědouhelných elektrárnách kvůli klesajícím zásobám uhlí a jeho přesměrování do výroby tepla.
Česká výroba a vývoz elektřiny
Množství elektřiny vyrobené v Česku dostupné pro vývoz by mělo být nejmenší v roce 2020. Po nastartování nových dvou bloků Temelína kolem roku 2025, o jejichž stavbě se letos rozhoduje, se rozdíl mezi výrobou a spotřebou dostane na nynější úroveň.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba loni hovořil také o možnosti omezit vývoz elektřiny tím, že by výrobci platili poplatky za přenos do zahraničí. Podle energetické koncepce by měla energetika zůstat přebytková a vyvážet každý rok průměrně kolem deseti procent spotřeby.
Vyšší než potřebné výrobní kapacity energetická koncepce zdůvodňuje i tím, že v příštích letech nebude nejspíš možné počítat s dovozem elektřiny z okolních států, které se samy budou potýkat s nedostatkem. Nejvýznamnější v tomto ohledu bude vypnutí německých jaderných elektráren. Česká přenosová soustava jeho dopad pocítí už mezi roky 2015 a 2017.
