Pětinu vyrobené elektřiny Češi vyvezli, nejvíce do Rakouska

Jaderná elektrárna Temelín

•

ZDROJ: E15 Anna Vackova

Česko loni uplatnilo na zahraničních trzích rekordní množství elektřiny. Přes hranice přeteklo 28 707 gigawatthodin proudu, což odpovídá třetině české výroby. Část z této elektřiny ovšem přitekla z německých větrných zdrojů přes Polsko a následně pokračovala zpět do Německa. Nicméně i po odečtení dovozů zaznamenala loni bilance zahraničního obchodu s elektřinou historický rekord 17 120 gigawatthodin, spočítal Český statistický úřad. To představuje zhruba pětinu české výroby.

Nejvíce elektřiny, více než třetinu, Česko vyvezlo do Rakouska. Druhým největším odběratelem bylo Slovensko následované Německem.

Naopak skoro tři čtvrtiny z 11 587 gigawatthodin dovezené elektřiny přitekly do české soustavy z Polska. Zhruba dvacet procent pocházelo z Německa, vyplývá z údajů evropské asociace operátorů přenosových sítí ENTSOE.

Vývozní rekordy ovšem mohou v příštích letech skončit. Státní energetická koncepce počítá s útlumem výroby v hnědouhelných elektrárnách kvůli klesajícím zásobám uhlí a jeho přesměrování do výroby tepla.

Množství elektřiny vyrobené v Česku dostupné pro vývoz by mělo být nejmenší v roce 2020. Po nastartování nových dvou bloků Temelína kolem roku 2025, o jejichž stavbě se letos rozhoduje, se rozdíl mezi výrobou a spotřebou dostane na nynější úroveň.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba loni hovořil také o možnosti omezit vývoz elektřiny tím, že by výrobci platili poplatky za přenos do zahraničí. Podle energetické koncepce by měla energetika zůstat přebytková a vyvážet každý rok průměrně kolem deseti procent spotřeby.

Vyšší než potřebné výrobní kapacity energetická koncepce zdůvodňuje i tím, že v příštích letech nebude nejspíš možné počítat s dovozem elektřiny z okolních států, které se samy budou potýkat s nedostatkem. Nejvýznamnější v tomto ohledu bude vypnutí německých jaderných elektráren. Česká přenosová soustava jeho dopad pocítí už mezi roky 2015 a 2017.