Plyn je zbytečný, stačí splašky. Praha jimi bude vytápět první klimaticky neutrální čtvrť

Vizualizace plánovaného energocentra

Vizualizace plánovaného energocentra Zdroj: IPR Praha

Vizualizace plánovaného energocentra
Mapa zásobování Bubnů a Vltavské filharmonie teplem z energocentra u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči
3
Fotogalerie

Na stohektarovém brownfieldu v Bubnech-Zátorech vyroste do roku 2040 nová pražská čtvrť pro 25 tisíc lidí. A měl by to být unikát. Čtvrť bude od počátku projektovaná jako nezávislá na plynu a uhlí díky napojení na připravované energocentrum na Císařském ostrově. Energie se tam bude získávat z odpadních vod pomocí šesti až dvanácti vysokokapacitních tepelných čerpadel. Po čtvrti ji bude rozvádět zásobovací síť, jejíž podrobnou studii pro město zpracoval inženýrský atelier PPU spol.

„Projekt energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouštějí tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu patnáct stupňů. Dostáváme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla pro třetinu Prahy,“ vysvětluje energetický expert Tomáš Voříšek. Město má teď první konkrétní plán na využití slibného zdroje.

Energocentrum vznikne v blízkosti Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči, kterou ročně proteče sto milionů metrů krychlových odpadních vod. Každý metr krychlový přitom obsahuje více využitelné energie než třeba jeden kubický metr zemního plynu.

„Energocentrum chceme umístit na městských pozemcích, ve hře jsou tři lokality,“ řekl dosavadní náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček (STAN). Celkový výkon má činit 180 až 220 megawattů.

Provoz by měl začít v příštím roce, kdy energocentrum začne zásobovat teplem magistrát a městskou knihovnu. Postupně se pak budou připojovat městské čtvrti, první s celoplošným připojením má být nová čtvrť Bubny-Zátory. Technická studie, kterou na základě veřejné zakázky zpracoval inženýrský ateliér PPU spol., navrhuje kompletní infrastrukturu pro zásobování území teplem i chladem.

„Nyní známe technické možnosti. Zařízení se osvědčilo v jiných evropských metropolích, kde jsme se na ně byli podívat. A pokud dokáže zároveň topit i chladit, jsou přínosy nejvyšší,“ vysvětluje expert.

Součástí studie je také rozdělení infrastruktury na etapy a odhad investičních nákladů, které se pohybují kolem 2,3 miliard korun pro celé území. Předpokládá se ale spoluúčast investorů. Samotné energocentrum spolkne kolem pěti miliard, které chce město získat z Evropské unie.

Plán Prahy při zastavení dodávek plynu je jasný. A co chystá zbytek republiky?

Video placeholde
Plán Česka při odstavení dodávek plynu • Videohub

Studie prověřila také možnosti průchodu páteřního potrubí ke kolektoru Hlávkův most, což by v budoucnu umožnilo napojit na energocentrum i střed Prahy. Rada města nyní pověřila Institut plánování a rozvoje (IPR), aby na rozvoji technické infrastruktury v Bubnech spolupracoval s dotčenými městskými institucemi, mezi které patří PREdistribuce, Pražská vodohospodářská společnost, Pražské vodovody a kanalizace, Kolektory Praha, Pražská teplárenská a Pražská plynárenská.

„Bubny-Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, na kterém do budoucna vznikne živá čtvrť až pro 25 tisíc obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie,“ uvádí ředitel IPR Ondřej Boháč. „I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ dodává.

Co všechno se v Praze chystá? O tom mluvil Nikita Poljakov se šéfem Institutu plánování a rozvoje Ondřejem Boháčem

Do roku 2030 by Praha chtěla vybudovat dvě energocentra s tepelnými čerpadly a upravit spalovnu na ZEVO (spalováním odpadu vyrábí tepelnou energii – pozn. red.). Tyto projekty by měly zajistit výkon 500 megawattů, roční dodávka tepla by činila až osm milionů gigajoulů. „To je osmdesát procent současné dodávky tepla soustavami dálkového vytápění. Výrazně se tak sníží závislost Prahy na Elektrárně Mělník,“ objasňuje Hlaváček.