Praha připravuje na Vltavě rozsáhlý energetický projekt. V příštích deseti letech chce omezit spotřebu plynu díky tepelným čerpadlům, která budou získávat teplo z odpadních vod. První energetické centrum by mělo vzniknout v blízkosti čistírny odpadních vod na Císařském ostrově a postupně by mělo zásobit teplem až 200 tisíc domácností. Investice ve výši pěti miliard korun má navíc potenciál v chlazení.
„Projekt se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu patnáct stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla pro třetinu Prahy,“ vysvětluje energetický expert Tomáš Voříšek.
Plán Česka při odstavení dodávek plynu
Každý metr krychlový odpadní vody obsahuje více využitelné energie, než má například jeden kubický metr zemního plynu. Ze sto milionů metrů krychlových odpadních vod, které ročně protečou čistírnou, chce navíc Praha získávat také chlad.
„Nyní víme, jaké jsou technické možnosti. Zařízení je osvědčené v jiných evropských metropolích, kde jsme se na ně byli podívat. A když může zároveň topit i chladit, jsou přínosy nejvyšší,“ vysvětluje Voříšek.
Do konce roku chce město stanovit potřebný počet čerpadel. Už příští rok začnou být z nového energocentra vytápěny magistrát a městská knihovna. Z pražských čtvrtí bude první připojen Veleslavín.
„Energocentrum chceme umístit na městských pozemcích. Připravujeme ho vedle staré čistírny, ale ve hře jsou tři lokality. Z energetického hlediska to vnímám jako jeden z nejvýznamnějších projektů Prahy,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
Energocentrum na Císařském ostrově by mělo mít výkon 180 až 200 megawattů zajišťovaný šesti až dvanácti čerpadly. Hlaváček navíc dodává, že energocentrum by pomohlo i dalším dvěma chystaným projektům v Trojské kotlině.
„Čerpadla budou vracet vodu do řeky, čímž zajistí dostatek vody pro divokou řeku i areál vodních sportů. O dostatek vody pro tyto projekty jsme totiž měli dlouhou dobu obavu,“ vysvětluje náměstek.
Nyní se chce vedení města sejít se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, aby bylo možné čerpadla financovat z evropských dotací. Podmínkou získání zhruba pěti miliard korun z Evropské unie je aktualizace emisní vyhlášky, aby bylo možné prokázat emisní náročnost čerpadel, což současné znění neumožňuje.
Město se chystá využít i potenciál řeky. „V budoucnu můžeme mít i další energocentrum, které bude získávat teplo z Vltavy. Na tomto principu už dlouho funguje tepelné čerpadlo v Národním divadle a téměř nikdo o tom neví,“ říká Voříšek.
Do roku 2030 by Praha chtěla vybudovat dvě energocentra s tepelnými čerpadly a upravit spalovnu na ZEVO (spalovna, která likvidací odpadu vyrábí tepelnou energii – pozn. red.). Tyto projekty by měly zajistit výkon 500 megawattů, roční dodávka tepla by činila až osm milionů gigajoulů. „To je osmdesát procent současné dodávky tepla soustavami dálkového vytápění. Výrazně se tak sníží závislost Prahy na Elektrárně Mělník,“ objasňuje Hlaváček.
Tomáš Voříšek rovněž připomíná důležitost územního plánování jak pro energetická centra, tak pro rozvodnou síť. „Už nyní v první fázi je zásadní propojení horkovodu z Holešovic na Julisku. Aby se dal potenciál energocenter plně využít, musí se s horkovody už nyní počítat,“ upozornil expert.
Úplnou novinkou by měla být dálková chladicí síť. Souběžně se ziskem tepla je totiž možné získávat chlad. Ten pak bude rozveden soustavou chladících potrubí po Praze. Jako první budou chlazeny rozvojové čtvrti Bubny-Zátory a Palmovka, postupně se technologie rozšíří do dalších částí Prahy. Chlazení je navíc další příležitostí k získání odpadního tepla, které je možné dále využívat.
Inspirací Prahy se stal především Stockholm, který má podle Voříška největší energetickou síť v Evropě zahrnující přes 400 kilometrů potrubí. Teplo z odpadních vod využívají také Helsinky, Curych nebo nejnověji Vídeň.
