Evropská šlápla v jednání o plánovaném plynovodu z Ruska do Evropy na brzdu. „Rozhovory o plynovodech jako South Stream neurychluji. Budou se naopak zpomalovat,“ řekl Oettinger deníku Die Welt.
Komisař sice uvítal rozhodnutí evropských špiček pozastavit vízová jednání s Ruskem, požaduje ale rozsáhlejší opatření. „Mělo by se uvažovat o zmražení kont a majetku oligarchů a vládních špiček, měli bychom také přistoupit k činům,“ dodal.
Hospodářské sankce ale Oettinger odmítá, podle něj nemohou jako „hlavní nástroj“ proti Rusku uspět. „Bylo by zcela špatné ohrozit hospodářské vztahy vybudované v posledních desetiletích. Jsou důležité pro hospodářství a pracovní místa v Evropě i Rusku,“ uvedl. Dodal, že manévrovací prostor Bruselu je zúžen i velkou závislostí evropských zemí na ruské ropě a zemním plynu. Zároveň ale nevěří, že Moskva utáhne kohoutky do Evropy, Rusko je totiž na ziscích z prodeje surovin závislé.
Zranitelné Pobaltí
Oettinger se přesto obává možných dopadů ukrajinské krize v některých zemích EU. „Obavy se týkají Bulharska, Maďarska či Pobaltí, které jsou na ruském plynu velmi závislé,“ řekl. Ruský plyn ale dováží většina EU, jednou z mála výjimek je například Portugalsko. Na případnou krizi je ale EU i díky mírné zimě dobře připravená. Každý členský stát musí mít zásoby nejméně na 30 velmi chladných dní. Problém nepředstavuje ani ropa, unie má ve svých zásobnících dostatek suroviny na 126 dní.
Do budoucna bude muset evropská energetická politika stát na širších základech, míní Oettinger. „Naše strategie diversifikace došla daleko, ale ještě není hotová. Bude to trvat ještě pět až deset let,“ řekl.
Budoucnost vidí Otettinger především v rozvoji těžby takzvaného břidlicového plynu na území EU a hledání nových dodavatelů. Politici by také měli podpořit budování přístavních terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu, například z USA.
Rusko rozšiřuje sféru vlivu, zbraněmi jsou plyn a obchod
