Poláci: Češi se bojí konkurence, proto kritizují naše potraviny

Polská mlékárna Lowitz

Polská mlékárna Lowitz Zdroj: Lowitz

Posypová sůl v drůbežím mase, rozmrazovací směsi v kyselém zelí, ukrajinské vejce s nálepkou EU, nebo koňské maso vydávané za hovězí. Polské potraviny jsou v poslední době v Česku a na Slovensku spojovány zejména se skandály. Když přijedete do Polska, místní se s podezřením usmějí nebo reagují podrážděně.

„A co byla aféra s otráveným alkoholem v České republice? Také byste to nazvali skandálem? My ne. Hledáme věci, které spolupráci rozvíjejí a ne jí překážejí,“ reagoval na otázky ohledně potravinových problémů ministr zemědělství Stanisław Kalemba.

Mohou za to média

Ministr neměl problém s novináři komunikovat, přiznat pochybení polských farmářů však odmítal. „Ať to bylo jakkoli, poklesl nejen objem polského exportu do Čech, ale i českého exportu do Polska,“ prohlásil. Na otázky, zda země zpřísnila kontroly, či nějak potrestala provinilce mezi vývozci potravin, vůbec neodpověděl. Chybu vidí naopak na české a slovenské straně. Podle něj se neměly informace o nebezpečných potravinách v médiích vůbec objevit.

Téma skandálů není mezi Poláky oblíbené. Když se na ně ptám polských producentů, buď se rozhořčí, nebo jsou ironičtí. „Přijeli kolegové ze Slovenska. Hledají zdroje technické soli,“ uvítal nás šéf masokombinátu Sokolow Bogusław Misczuk. Tvrdí, že medializované skandály v Česku a Slovensku jsou pouze kampaní místních výrobců potravin. „Mají malý podíl na trhu, tak musejí něco dělat,“ argumentuje. Firma Sokolow přitom posílá jižním sousedům pouze malou část produkce. Český a slovenský trh je pro ni moc malý. Podle Misczuka to však neznamená, že by tam posílali méně kvalitní výrobky než do Německa, kam směřuje většina exportu Sokolowa.

Nekvalitně neumíme

Zato mlékárna Lowicz je na pultech českých i slovenských obchodních řetězců jako Lidl či Kaufland zastoupena slušně. Známé jsou zejména mléka a másla této společnosti. „V létě k nám dokonce přišli vaši kontroloři. Nezavřeli jsme před nimi dveře, chtěli jsme ukázat, že naše produkty jsou nejvyšší kvality,“ tvrdí nám ředitel Lowiczu Jan Dobrowski během návštěvy farmy, která jim dodává mléko. Je si ale vědom poklesu exportu do Čech a stagnace spolupráce se Slovenskem.

Ze situace však také viní české a slovenské mlékárny, jež se podle něj snaží zbavit polské konkurence. „Nemůžeme si dovolit vyrábět nekvalitně. Konkurence je tak tvrdá, že jakékoli podezření z nekvality může znamenat vážné ztráty pro obchod,“ přesvědčuje nás i Maria Czwojdraková, ředitelka mlékárny Jana.

Zdůrazňuje, že její firma chce na trhu uspět kvalitou, nikoli podlézáním cen levnými surovinami. „Vyrábět nekvalitně bychom prakticky ani nedokázali. Trend tlačí na unikátní nové a kvalitní produkty,“ ujišťuje Czwojdraková. Na druhé straně označila za jednu z největších výhod podniku v evropském měřítku rekordní polskou produkci mléka. Tento fakt cenu suroviny tlačí hluboko pod evropský průměr. Výsledné polské produkty jsou tak často o dvacet i více procent levnější než průměr v zemích, do kterých vyvážejí.

Pomoc státu

Nízkou cenovou hladinu se Polákům daří držet i díky podpoře státu. Výpadky dotací z Evropské unie jim nahrazuje různými fondy. Polský „agrorezort“, tedy ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova s přidruženými organizacemi, má celkem půl milionu pracovníků. Patří do něj i megalomanské projekty, na které si Češi a Slováci pamatují jen z minulosti. Například v Dolině Bariczy Poláci uměle vybudovali na místních nepoužívaných polích komplex rybníků. Nyní je tato v minulosti zapomenutá oblast známá jako zásobárna kaprů pro celou téměř 40milionovou republiku.