Poláci chtějí propojit svůj plyn s evropským

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Snaha o omezení energetické závislosti na Rusku vede Polsko k úmyslu postavit síť plynovodů, která by jim umožnila po propojení se sítěmi sousedních zemí prodávat přebytky z dovozu LNG.

„Projekty, na nichž pracujeme, mají širší, celoevropský kontext,“ řekl agentuře Reuters šéf polské plynové distribuční sítě Gaz-system Jan Chadam. „Z naší strany je to značná investice, ale je v nejen zájmu Polska, nýbrž v zájmu všech, aby přístup k našim službám měl co největší počet účastníků.“

Poláci budují LNG terminál v baltském přístavu Swinoujscie, jenž bude schopen ročně pojmout pět miliard krychlových metrů plynu importovaného plynu. To je téměř třetina z celkového množství 16 miliard krychlových metrů, jež Polsko ročně spotřebuje. Zkušební provoz by měl podle Chadama začít v polovině letošního roku.

Většinu své spotřeby plynu dosud Polsko kupuje od ruského Gazpromu. Smlouvy, jimiž si dodávky plynu zajistilo, však vyprší až po roce 2020 - a Poláci by kvůli obavám ze zneužití plynu jako politické páky ze strany Kremlu potřebovali zajistit si alternativní zdroje dříve. Pokud je se u podaří je získat, bude potřebovat přebytky plynu přeprodávat.

Varšava kvůli tomu hodlá do konce roku 2018 utratit sedm miliard zlotých (přes čtyřicet miliard korun), za něž postaví na svém území další plynovody, jimiž zajistí propojení s plynovody v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Plánuje totiž integraci své distribuční sítě s ostatními středoevropskými trhy. Plynovod by měl vést přes území České republiky a Chorvatska do terminálu ve Swinoujscie, řekl Chadam agentuře Reuters.

„Vidíme v tom příležitost pro svoji zemi, která leží v srdci střední Evropy a přitom má přístup k moři. Vnímáme to jako šanci stát se součástí integrovaného evropského trhu, včetně rozsáhlého trhu ukrajinského,“ řekl šéf polské distribuční sítě Gaz-system. Jeho firma zároveň hodlá za tři miliardy zlotých vybudovat nové skladovací kapacity, které by současnou kapacitu 2,7 miliardy kubických metrů rozšířily o polovinu.