Delegace z čínského ministerstva půdy a přírodních zdrojů o spolupráci jednala v Polsku minulý týden, dodal Brodziński, který sám loni navštívil Čínu, aby se zde seznámil s pokrokem při těžbě břidlicového plynu. Čínská strana pak navrhla sestavit memorandum o spolupráci v průzkumu těžby břidlicového plynu. Dokument je nyní v počáteční fázi přípravy a podepsán by podle něj měl být v příštích měsících.
Čína v letech 2008 až 2014 uskutečnila téměř 800 vrtů v břidličných horninách. Loni z nekonvenčních zdrojů vytěžila 1,3 miliardy metrů krychlových plynu a plánuje v příštích letech těžbu zvýšit na více než pět miliard metrů krychlových.
Polsko uskutečnilo kolem 70 vrtů, žádný z nich se však zatím neukázal být vhodný k těžbě, zvláště z ekonomického hlediska. Brodziński poznamenal, že i tak je Polsko nyní lídrem v EU v průzkumu těžby břidlicového plynu, za ním je Británie se zhruba osmi vrty.
Polsko chce snížit závislost na Rusku
Polsko vkládá do břidlicového plynu velké naděje a doufá, že mu pomůže snížit jeho závislost na ruském plynu. Také si od toho slibuje omezení spotřeby uhlí, na němž je polská energetika takřka plně závislá. Podle průzkumu z roku 2012 se zásoby břidlicového plynu pohybují v rozmezí 346 a 769 miliard metrů krychlových. Spotřeba plynu v Polsku se pohybuje kolem 15 miliard metrů krychlových ročně a většinu suroviny země dováží z Ruska.
Problémem těžby v Polsku je charakter podloží. Břidlicové skály tam jsou v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že v Polsku je mnohem obtížnější je vytěžit, než je tomu například v USA. Podle odborníků je proto na těžbu břidlicového plynu v Polsku potřeba víc testů, více času, a mnohem více peněz.
Ropa z břidlic se těží metodou frakování, neboli hydraulického štěpení. Tato metoda však vyvolává kontroverze kvůli jejímu dopadu na životní prostředí a obavám, že může způsobovat zemětřesení.
