Polsko nyní spotřebuje 14 miliard metrů krychlových plynu ročně, přibližně dvě třetiny ho dováží z Ruska. Za tři roky by se tento podíl díky celkovým plánovaným změnám zdrojů mohl snížit přibližně na polovinu.
Polské ministerstvo státního pokladu teď tlačí na firmy, aby si co nejvíce pospíšily s vrty a přípravami na komerční těžbu břidlicového plynu. Polské úřady do začátku října udělily přes sto licencí pro průzkum. Získaly je státní firmy jako plynárenský monopol PGNiG, majitel českého Unipetrolu PKN Orlen, ale o potenciální zdroje suroviny se zajímají i velké americké ropné koncerny jako Exxon Mobil a Chevron.
Kromě začátku těžby plynu z břidlic plánuje Varšava také v nejbližších letech celkově změnit polský trh s touto surovinou. Od roku 2014 už má fungovat terminál na zkapalněný zemní plyn v přístavním městě Świnoujście, díky kterému Polsku získá ročně 1,5 miliardy metrů krychlových plynu z Kataru.
Polské vláda ekologické nebezpečí vylučuje
Podle studie amerického Úřadu pro energetické informace jsou těžitelné zásoby břidlicového plynu v Polsku největší v Evropě a odhadují se na 5,3 bilionu krychlových metrů. Na stranu nového nekonvenčního zdroje se nedávno postavilo i polské ministerstvo životního prostředí.
Resortní náměstek Henryk Jezierski prohlásil, že technologie používaná při získávání plynu z břidlic je bezpečná pro životní prostředí. Reagoval tak na kampaň, která se proti této těžbě vede v některých západoevropských zemích.
Kritici uvádějí, že těžba břidlicového plynu hydraulickým štěpením a horizontálním vrtáním údajně kontaminuje zásoby podzemní vody plynem či používanými chemickými látkami. To je ale podle expertů nemožné, protože břidlice s plynem se nachází nejméně kilometr pod vodními zásobami, které jsou od ní navíc odděleny nepropustnou horninou. V Polsku se mluví o hloubce třech až čtyř kilometrů.
