Spojovací článek v délce zhruba 500 kilometrů by měl vyjít odhadem na 558 milionů eur, tedy 15,5 miliardy korun. Ročně má být schopen přepravit asi 2,3 miliardy krychlových metrů plynu.
Podle šéfa litevského provozovatele plynárenské přepravní soustavy Amber Grid Sauliuse Bilyse je cílem projektu začlenit izolované pobaltské trhy s plynem do unijního trhu s touto surovinou. Spojovací článek podle něj také zvýší bezpečnost dodávek plynu a konkurenceschopnost místního trhu.
Projektem propojení polské a litevské přepravní sítě se již zabývala unijní energetická agentura ACER, která řešila spor o rozdělení nákladů. Pobaltské státy, které budou mít z projektu užitek především, budou muset zaplatit 85,8 milionu eur v náhradách Polsku. Varšava ponese zhruba tři čtvrtiny celkových nákladů, přibližně 422 milionů eur.
Dohoda o LNG
Litva plánuje zahájit příští rok dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z Norska. Dovážet odtud hodlá zhruba 0,54 miliardy krychlových metrů plynu, což je asi pětina domácí spotřeby. Celková hodnota kontraktu se odhaduje na něco přes miliardu dolarů. Vilnius dnes s norskou společností Statoil podepsal první dohodu o nákupu LNG.
„Poprvé v litevských dějinách budeme mít alternativní zdroj dodávek zemního plynu,“ prohlásil po podpisu smlouvy litevský premiér Algirdas Butkevičius.
Vytvoří tlak na Gazprom
Plyn bude zásobovat plovoucí LNG terminál s názvem Independence (Nezávislost). Data z odvětví podle Reuters ukazují, že dovezený LNG by v současnosti nebyl levnější než ruský plyn z potrubí. Možnost alternativních dodávek ale vytvořila tlak na ruského monopolního dodavatele plynu Gazprom, aby přišel s nižší cenou.
Litva podle údajů tamního regulátora platí za ruský plyn z potrubního vedení zhruba 359 dolarů za tisíce metrů krychlových. Až do května byla cena o zhruba 110 dolarů na tisíc kubíků vyšší. Gazprom, který stál před hrozbou mezinárodní arbitráže a zahájením dodávek LNG, pak souhlasil, že cenu sníží. Dovoz LNG chystá i Polsko.
