Agrese Ruska proti Ukrajině vyvolala nebývalou poptávku po zbraních, kterou Evropa od studené války nezažila. Po rozpadu bývalé Varšavské smlouvy podceňovaly výdaje na obranu s výjimkou Polska a Pobaltí všechny země východní Evropy. Ze „starých“ členů Evropské unie má mezery i Německo, nejsilnější ekonomika sedmadvacítky. Ve srovnání se Spojenými státy jsou podinvestované ozbrojené síly drtivé většiny zemí EU. Celková částka podle odborníků dosahuje bilionů korun. Dokládá to vnitřní dluh středně velké české armády odhadovaný na čtvrt bilionu.
„Trh je stále zúženější, všichni nakupují jako o život,“ potvrdila šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Podobně hovoří i její předchůdce, současný europoslanec Alexandr Vondra (ODS): „Napětí se zvyšuje, poptávka po zbraních a vojenských systémech roste. Pokud si Česko nestoupne do fronty včas, nic na něj nezbude.“
O stamiliardové částky se už začali dělit výrobci vojenských letounů, raketových systémů, tanků nebo děl. Jistý byznys má americký letecký průmysl, profitovat by měl i evropský Airbus a koncerny jako britský BAE Systems, francouzský Thales či německé společnosti KMW a Rheinmetall.
Dostat by se mělo i na Aero Vodochody, Czechoslovak Group, CZ Colt Group, Explosii, Omnipol a na další firmy českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Některé podniky však začínají propadat skepsi. Přes ujišťování české vlády o nutnosti bleskově dozbrojit armádu zatím žádné nové zakázky nezískaly. Nezbývá jim proto než se orientovat na zahraničí.
Fronta na americké stíhačky F-35
Kabinet Petra Fialy před několika dny rozhodl, že začne vyjednávat s USA o nákupu nadzvukových letounů F-35A Lightning II. Taktický víceúčelový stroj schopný nést jaderné zbraně, jehož verze B umožňuje krátký vzlet a kolmé přistání, se stává nejrozšířenějším supersonickým bitevníkem v zemích Severoatlantické aliance. Střídá legendární stíhačku F-16 Fighting Falcon, která začíná plnit roli náhradníka pro chudé členy NATO.
Pravděpodobně nejmodernější stíhačku současnosti si však už objednala řada evropských i mimoevropských zemí, další začaly jednat. Pentagon se navíc tento měsíc dohodl s firmou Lockheed Martin, která F-35 vyrábí, na přednostní dodávce 375 letounů pro americkou armádu. Agentura Reuters kontrakt vyčíslila na 30 miliard dolarů, přes 725 miliard korun. Stroje mají být údajně vyrobeny do tří let, což je velmi napjatý termín.
Česko, které bude minimálně do roku 2027 vyzbrojeno 14 švédskými stíhačkami Gripen, zvažuje pořízení alespoň dvou tuctů F-35. Přestože to je oproti jiným zájemcům nesrovnatelně méně, budou české vzdušné síly čekat osm až deset let.
„Válka na Ukrajině akcie F-35 nebývale zvyšuje,“ uvedl vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Nějakou dobu čekat se však vyplatí. V době, kdy České republice vyprší pronájem gripenů, už poběží plná sériová výroba F-35. „Cena za kus značně poklesne, letoun bude mít za sebou provozní zkušenosti, dětské nemoci budou vyřešené. F-35 také nabízí schopnosti, které gripeny nemají,“ podotkl Visingr v narážce na uzpůsobení amerických strojů odpalovat atomové bomby a hlavice.
Výroba složitých zbraní trvá až pět let
Experti připomínají, že ukojit hlad po zbraňových systémech bude obtížné i proto, že žádná firma je nevyrábí na sklad. Platí rovněž, že čím složitější daná technika je, tím obtížnější je zajistit vstupní materiály a komponenty, které se zpravidla objednávají až po podpisu kontraktu. Právě surovin a některých elektronických součástek je však v současnosti nedostatek, a jejich ceny navíc už od loňska stoupají.
Vytížené linky přitom nemá pouze Lockheed Martin, ale i další americký výrobce letecké techniky Bell Helicopter. Jeho víceúčelové a bojové vrtulníky Venom a Viper bude mít i česká armáda. Předchozí vládou objednaných dvanáct strojů však k obraně země nestačí, nutný je alespoň dvojnásobný počet.
„Pokud by si česká vláda objednala ještě letos dvanáct vrtulníků, jsme schopni je dodat přibližně do tří let. Možná o něco poději, v závislosti na tom, kdy americká vláda obdrží potvrzení o přijetí nabídky neboli Letter of Acceptance,“ řekl Joel Best, šéf společnosti Bell pro globální vojenský obchod a strategii.
Firma je vytížena výrobou 349 vrtulníků Venom a Viper pro americkou námořní pěchotu. Dodány mají být do konce dekády. Útočné a další helikoptéry si také objednaly Bahrajn, Chorvatsko, Řecko nebo Tunisko.
Obrněnce z Česka, Německa a Švédska
Německý bundeswehr a řada evropských zemí včetně Česka nemají ani dostatek pásových a kolových obrněných vozidel, která jsou k zastrašení nepřítele nebo k jeho případnému zastavení klíčová. Enormní poptávku po těžké pozemní technice potvrdil jeden z největších světových hráčů Rheinmetall.
„Momentálně pracujeme na nabídkách pro několik zákazníků. Zájem a naléhavost těchto programů válka na Ukrajině samozřejmě umocnila. Vnímáme globální nárůst poptávky nejen po taktických vozidlech, ale i po tancích a dělostřelectvu,“ uvedl viceprezident pro obchod Rheinmetall Landsysteme Oliver Mittelsdorf.
Zbrojovka ujišťuje, že kromě svého hlavního zákazníka, kterým je německá armáda, by se mělo dostat i na další zájemce. „Děláme maximum, abychom všechny uspokojili jak z hlediska výkonu, ceny a samozřejmě i z hlediska časového harmonogramu. Rheinmetall má výrobní závody po celém světě. Nevidím proto žádný důvod, proč by zvýšená poptávka mohla ohrozit dodací lhůty,“ dodal Mittelsdorf.
Ministerstvo obrany už začalo jednat o náhradě ruských tanků T-72 za obrněnce Leopard. Rýsuje se však pouze dodávka patnácti starších strojů 2A4. O dalších až pěti desítkách leopardů v nejnovější verzi 2A7+ se rozhovory teprve povedou.
Po sedmi letech přešlapování padlo rozhodnutí o nových bojových vozidlech pěchoty, přesněji o jednání se švédskou vládou o dodávce 210 obrněnců CV-90. Na tancích a pěchotních vozidlech stojí 7. mechanizovaná brigáda, tedy uskupení těžkého typu, které má být podle závazku Česka vůči NATO plně bojeschopné od ledna 2026.
NATO – jak funguje a pomáhá:
Modernizaci vyžaduje i 4. brigáda rychlého nasazení, jejíž jedné třetině chybějí osmikolové transportéry Pandur. To je zhruba 70 vozidel. Už deset let provozovaná více než stovka pandurů navíc potřebuje vyměnit zbraňovou věž, bez níž jsou bezzubé.
Dodat nové pandury a zajistit modernizaci už používaných kolových obrněnců má česká Tatra Defence Vehicle, která drží licenci na jejich výrobu. Ministerstvo však firmu dosud neoslovilo.
„Přes šok z ruské agrese proti Ukrajině a proklamace o potřebě urychleně modernizovat Armádu České republiky s využitím domácích průmyslových kapacit zatím žádný nový kontrakt na tuzemskou obrněnou techniku nepřišel, i když o nich vedeme jednání. Jak dokazují ekonomické analýzy, jednalo by se o významný investiční stimul pro českou ekonomiku, zaměstnanost a daňové odvody,“ uvedl za Czechoslovak Group její mluvčí Andrej Čírtek.
