Přichází embargo na ruské pohonné hmoty. Ceny si s růstem dají na čas

Pohonné hmoty v příštích měsících podraží

Pohonné hmoty v příštích měsících podraží Zdroj: Metrostav

V neděli vstupuje v platnost embargo Evropské unie na ruské ropné produkty, EU a skupina zemí G7 zároveň na tyto komodity zavádějí cenové stropy. Zákazníci na čerpacích stanicích by žádný okamžitý efekt embarga pocítit neměli, v delším časovém horizontu ale zdražování s největší pravděpodobností dorazí.

Obavy se týkají především cen nafty, kterou Evropa na rozdíl od benzinu ve velké míře dováží. Těsně před zavedením embarga přitom nafta dokonce výrazně zlevňuje. Za poslední týden se její cena na rotterdamské burze snížila až o 15 procent.

„Žádný okamžitý efekt by přijít neměl. A pokud už by dorazil, nemusel by nutně být v podobě cenového růstu. V Evropě se totiž v posledních týdnech a měsících výrazně plnily zásobníky naftou kvůli strachu z příchodu embarga,“ vysvětlil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček s tím, že proti růstu cen nyní stojí i dosavadní mírný průběh zimy v Evropě, což snižuje poptávku po naftě i dalších palivech.

Ve srovnání s loňským únorem, tedy dobou těsně před vypuknutím války na Ukrajině, jsou pohonné hmoty v Česku stále dražší. U benzinu rozdíl činí zhruba 1,50 koruny, nafta zdražila o 2,50 koruny. Během loňského roku byly ceny pohonných hmot ještě výrazně vyšší, od léta ale nabraly dlouhodobě sestupný trend.

Ten ale pravděpodobně do budoucna nevydrží. Že ceny porostou, je prakticky jisté. Půjde ale o pozvolné zdražování, říká analytik serveru Investro.com Tomáš Potoček. „Je možné, že opět budeme svědky situace jako před rokem, kdy se cena nafty pohybovala nepoměrně k ceně benzinu,“ dodal. Narážel tím na situaci z konce loňského léta, kdy byl litr nafty o více než pět korun dražší než stejné množství benzinu.

Nafta pohání nejen prakticky všechny nákladní vozy, ale i přes 40 procent evropských osobních automobilů. „Česká ekonomika je po Bulharsku nejnáročnější na energie z celé EU, a jejich zdražení je tedy zásadní,“ upozornil Tyleček. O kolik ceny poskočí, nyní podle Potočka nelze říci. „Dlouhodobý vliv embarga na pohonné hmoty má několik aspektů, o kterých v současnosti víme, ale také aspektů, o kterých zatím netušíme,“ řekl. Ani Tyleček nebyl konkrétnější, nicméně drahá paliva podle něj nejsou něčím, s čím by si ekonomika neměla poradit.

U nafty ale zůstává otázkou i to, zda se evropským zemím podaří výpadek dodávek z Ruska dlouhodobě plně nahradit. Obavy v tomto smyslu vyjádřil nedávno například výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. „Vypadá to trochu komplikovaněji a doufám, že to nepovede k problémům a napětí na produktových trzích, zejména u nafty,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters během Světového ekonomického fóra v Davosu.

Loni země EU z Ruska dovezly polovinu celkového importu nafty. Česko je schopno svou spotřebu pohonných hmot pokrýt tuzemskou výrobou přibližně ze 70 procent, zbytek dováží. Vyjednalo si navíc výjimku, která mu umožní ruské rafinérské produkty nakupovat až do letošního prosince. Zhruba polovina ropy pro domácí výrobu pohonných hmot ale stále přitéká z Ruska, upozorňuje Potoček. Pokud by se tok ropovodem Družba z nějakého důvodu zastavil, má Česko ropné rezervy na zhruba 90 dní, během nichž by muselo najít nové dodavatele.

Výpadek dodávek paliv do EU mají pokrýt především země Blízkého východu. Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simpsonová v polovině ledna prohlásila, že EU je na embargo dobře připravená, a jako příklad uvedla chystané zpětinásobení dovozu kuvajtské nafty. Už loni se na dodávkách nafty ze Spojených arabských emirátů dohodli francouzský a německý distributor. Vedle ostatních blízkovýchodních zemí bývají jako potenciální dodavatel zmiňovány i Indie nebo USA. Tyleček ale upozorňuje na to, že Spojené státy nedisponují na navýšení exportu nafty do Evropy dostatečnou kapacitou rafinerií.

Další překážka tkví v tom, že ne všichni světoví producenti dokážou dodávat naftu v kvalitě požadované Evropou, tedy palivo s nízkým obsahem síry. Podle Andona Pavlova, analytika společnosti Kpler sledující světové pohyby energetických surovin, se tak evropské rafinerie stále častěji uchylují k dovozu nafty s vysokým obsahem síry a její následné úpravě podle evropských specifikací. V prosinci dosáhl evropský dovoz nafty s vysokým obsahem síry nejvyššího objemu za několik let.