„Na základě posledních údajů od všech dodavatelů plynu lze konstatovat, že podíl dodávek z Ruska se pohybuje na hranici 50 procent,“ uvedl úřad ve svých připomínkách v rámci mezirezortního řízení k návrhu aktualizované energetické koncepce. Deník E15 má příslušný materiál k dispozici. Ministerstvo průmyslu připomínku ERÚ akceptovalo a strategii v tomto smyslu upravilo. Původně uváděný podíl 75 procent podle úřadu Aleny Vitáskové neplatí už od lednové krize 2009.
Česko ještě dováží norský plyn, jehož podíl se ale pohybuje pouze mezi jedním až třemi procenty. Zbytek tvoří dovoz z takzvaného spotového trhu, jde tedy o nákupy na burzách či mimo burzu za aktuální tržní ceny. Část této suroviny tedy fakticky také může pocházet z Ruska, ale její odběr není vázán na žádný kontrakt.
Údaje o jednotlivých dovozcích, které tento vývoj potvrzují, prezentuje také náměstek ministra průmyslu František Pazdera. Tuzemská jednička RWE Transgas, která má dlouhodobý kontrakt s Gazpromem, se na importu plynu podílí zhruba 46 procenty. K tomu je nutné připočíst pět procent, jež připadají přímo na dceřinou firmu Gazpromu v Česku – společnost Vemex.
Zbytek dovozu zajišťují alternativní obchodníci. Ti využívají právě spotového trhu. Fakticky tím komplikují život firmě RWE Transgas, která si stěžuje na příliš vysoké ceny plynu v kontraktu s Gazpromem. Skupina RWE dokonce kvůli tomu vede s ruským gigantem arbitráž ve Vídni, byť obě firmy zároveň jednají o spolupráci na západoevropských trzích.
Otázkou zůstává, jak se bude dál v Evropě vyvíjet spotový trh a zda na něm bude i v budoucnu dost suroviny. Za aktuální tržní ceny se kupříkladu prodává i plyn, který musí evropští partneři Gazpromu na základě kontraktů od ruské firmy odebrat, i když ho momentálně nepotřebují, a následně ho prodávají dál. Záležet tedy bude na celkové spotřebě plynu a vývoji evropské ekonomiky. Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška upozorňuje, že v současné situaci je složité dělat jakékoliv předpovědi.
František Pazdera předpokládá, že v letech 2011 – 2013 spotřeba plynu v Česku mírně poroste, což může souviset mimo jiné s plynofikací u nové zástavby. Bez plynu určeného na výrobu elektřiny se česká spotřeba podle něj bude v nadcházejících pěti letech pohybovat okolo devíti miliard metrů krychlových. Ministerstvo průmyslu zatím nepočítá ani s žádným dramatickým nárůstem plynových elektráren v příštích letech.
