Přístup Rusů k nalezištím ropy bude těžší

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Siebert, Euro

Připravované sankce týkající se energetiky mají potenciál do budoucna poškodit ruskou ekonomiku, zároveň ale také mohou odříznout západní těžařské společnosti od největších nevyužitých surovinových rezerv na světě. Rozsah postihů zatím není přesně znám. Podle dostupných informací nemají zasáhnout současnou ruskou produkci ropy a plynu, ale znemožnit zemi přístup k novým nalezištím. K jejich využití totiž Rusko potřebuje vyspělé západní technologie a k nim se teď zřejmě jen tak nedostane.

Postihy se soustředí na ropný sektor. Jeho růst v posledních letech živil ruskou ekonomiku, která se stále nedokáže zbavit závislosti na příjmech z těžby. Její případný útlum tak bude pro hospodářství těžkou ranou. Země v současnosti teprve rozjíždí náročné dobývání v arktické oblasti, z mořských hlubin či břidlic. Většina její nynější ropné produkce dosahující 10,5 milionu barelů denně pochází ze sibiřských polí, která vysychají.

Na přípravě dobývání těžko přístupných surovin přitom už s ruskými společnostmi spolupracuje několik západních. Kupříkladu americký ExxonMobil má společný podnik s Rosněftí, který by měl do několika týdnů odstartovat vrty v Karském moři. Firma BP, jež má v Rosněfti pětinový podíl, s ní zase v květnu podepsala smlouvu o společné těžbě ropy z břidlic.

Budou chybět technologie

„Největší výhodou je, že západní energetické společnosti stále mají technologický náskok – to je důvodem, proč mají tyto sankce potenciál významného dopadu,“ řekl listu The New York Times americký expert na energetiku Michael Levi. „Čínské společnosti nemohou zasáhnout a poskytnout technologie tam, kde jsou americké firmy blokované. Mohou poskytnout kapitál, mohou dodat lidi. Ale nemohou je zastoupit na technologické frontě,“ dodal.

Podle jiných názorů však konvenční zdroje Rusku dojdou až v roce 2020, do té doby se může Rusko a Čína naučit vyspělé technologie vyrábět. Rosněfť má navíc únikovou možnost více se soustředit na těžbu v zahraničí, především ve Venezuele.
Zatím ani není jasné, do jaké míry bude spolupráce ruských a západních firem zasažena. S velkou pravděpodobností se postihy nebudou týkat stávajících projektů.

„Posuzujeme dopad sankcí,“ řekl podle agentury Bloomberg mluvčí ExxonMobil Alan Jeffers. Plány v Rusku má i norský Statoil, jeho tiskové oddělení médiím vzkázalo, že se k tématu nebude vyjadřovat, dokud sankce nebudou dořešeny a zveřejněny. BP vyjádřila obavu, že postihy sníží její zisky. Kromě zmíněných gigantů ale mohou tresty dopadnout na řadu menších firem, třeba francouzskou CGG, která se zabývá seizmickým průzkumem.