Problémy dolů a hutí severní Morava teprve pocítí | E15.cz

Problémy dolů a hutí severní Morava teprve pocítí

Doly
Doly
• 
ZDROJ: ctk

Jan StuchlíkJaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Těžba uhlí v ostravsko–karvinské pánvi je v krizi. Nejistota panuje také stran osudu nejmenší severomoravské ocelárny Evraz Vítkovice Steel. Doly a železárny přitom v regionu dávají přímo i nepřímo práci desetitisícům lidí. Dopady firemních restrukturalizací by však mohl částečně zmírnit stát.

Ještě donedávna se jako hlavní problém Ostravska jevila ocelárna Evraz Vítkovice Steel. Chvíli vyráběla, chvíli nevyráběla. Chvíli se spekulovalo o jejím prodeji, chvíli o jejím zavření. Bouři nejistoty na severu Moravy ovšem rozpoutalo až letošní ohlášení čtvrtletních výsledků společnosti NWR, která vlastní těžařskou firmu OKD, a následné oznámení o drastickém úsporném plánu. Pokud se u Evrazu hovořilo o tisícovce pracovníků, kteří by mohli přijít o práci, v OKD pracuje třináct tisíc lidí a dalších pár desítek tisíc lidí živí firmy, které jsou na těžbu uhlí nějak napojené.

Severomoravská ekonomika se točí kolem několika obrů, kteří jsou sami mezi sebou provázaní. Jen pro představu: NWR dodává třetinu koksovatelného uhlí do ArcelorMital. Od něj zase bere třetinu surového železa ocelárna Evrazu, která je zase jedním z nejvýznamnějších odběratelů technických plynů od společnosti Vítkovice. Na tyto velké společnosti je navázána spousta menších dodavatelů a desítky tisíc pracovních míst. Jakýkoli výpadek ve výrobě či výrazné šetření některého z gigantů se tak rychle přelije do zbytku regionu.

Trh práce obestírá nejistota. NWR utrpěla za první čtvrtletí zhruba dvoumiliardovou ztrátu. Tenčící se hotovost, která by se mohla brzy dostat pod úroveň požadovanou některými věřiteli, donutila firmu k přípravě razantních úsporných opatření. Mzdy mají plošně klesnout o deset procent. Přes odpor odborů ovšem neprošlo zrušení příplatků na dovolenou a na Vánoce. Sídlo firmy se kvůli úsporám přesune z centra Ostravy na karvinský Důl Darkov. Ořezat chce NWR počet administrativních pracovníků. Hovoří se zatím o třech stovkách lidí. Ještě letos hodlá osekat investice v hodnotě dvaceti milionů eur, zhruba půl miliardy korun.

Postupně se firma chce zbavit některých provozů a utlumit těžbu. K prodeji už NWR vyčlenila koksovnu OKK. Naznačila i možný prodej Dolu Paskov, kde se těží kvalitní koksovatelné uhlí.

Horšící se situaci v NWR už pocítily některé firmy z regionu. Krajský úřad práce v Ostravě v minulých týdnech zaznamenal pět hromadných propouštění. Minimálně jedno se týkalo nejmenované stavební firmy, která přišla právě o zakázky z OKD. Na hodnocení dopadu úspor v NWR a dalších firmách na trh práce je však brzy.

„S podniky zatím intenzivně jednáme. Čekáme také na výsledek pravidelné ankety mezi zaměstnavateli, jaké mají plány z pohledu zaměstnanosti v příštích šesti měsících,“ říká Vladana Piskořová, vedoucí referátu trhu práce Krajské pobočky úřadů práce v Ostravě.

O práci by podle dřívějších zkušeností nejspíš přišli nejdříve zaměstnanci v důchodovém nebo předdůchodovém věku. „V dolech pracují také zhruba dva tisíce cizinců,“ naznačuje další možnosti propouštění Piskořová. Pokud by se ale výrazně omezovaly stavy, pocítí to Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava.

Důl Karviná Autor: Mlada fronta

Budoucnost skrytá v koksu

Klíčové nejen pro místní trh práce bude, kdo si nakonec nabízená aktiva NWR koupí. O koksárnu by mohly mít zájem polské těžařské firmy. V případě prodeje dolů by se zájemce nejspíš hledal těžko, myslí Tomáš Sýkora, analytik společnosti Patria. Vtip je v tom, že polští těžaři se potýkají s podobnými problémy jako NWR. Těžba ve Slezsku je jedna z nejdražších v Evropě. Proto na místní těžaře tak silně dopadá propad světových cen černého uhlí. U koksovatelného uhlí za dva roky cena spadla na polovinu.

„Ve srovnání s NWR ale mají polské firmy výhodu, že nejsou tak zadlužené. JSW, která by mohla stát o koksárnu, má navíc větší podíl koksovatelného uhlí, jehož cena je ještě stále výš než náklady na těžbu,“ dodává Sýkora. I kdyby musely polské firmy utlumit část těžby, přežily by.

Problém NWR, kromě zadlužení, spočívá v těžbě energetického uhlí. Jeho cena spadla kvůli masivnímu vývozu z USA na úroveň, jež nepokrývá náklady. „Dávalo by proto smysl, aby firma těžbu energetického uhlí omezila,“ myslí si Sýkora. Budoucnost má podle něj především kvalitní koksovatelné uhlí. To tvoří 51 procent z jedenácti milionů tun uhlí, které NWR ročně vytěží. Letos by měla celková roční těžba klesnout na devět až deset milionů tun.

Vývoj akcií NWR od vstupu na burzu Autor: E15

Ocelářství se odráží ode dna

Na rozdíl od společnosti NWR mají nejspíš to nejhorší za sebou severomoravské železárny a ocelárny. Arcelor-Mital sice vyrábí ve srovnání s rokem 2007 jen šedesát procent oceli a železa, nicméně je stále ziskový. Druhý dominantní hráč, Třinecké železárny, je dokonce na 97 procentech předkrizové výroby. I on se pohybuje v zisku. Problémy má jen ocelárna Evrazu, které se výroba propadla na polovinu objemu z roku 2007.

Nicméně do roku 2015 se podle odhadů oborového svazu Hutnictví železa dostane produkce oceli a železa nejvýše na úroveň 77 procent předkrizové výroby. K tomu firmy zatěžují dodatečné náklady. Za nákup emisních povolenek dají do roku 2020 zhruba sedm miliard korun, podpora obnovitelných zdrojů je přijde na necelých dvacet miliard, na ekologizaci provozů budou muset vynaložit zhruba 28 miliard korun. „To jsou náklady, které kvůli ostré konkurenci nebude možné promítnout do cen,“ míní Vladimír Toman z Hutnictví železa. Ve výsledku tím bude trpět ekonomika celého regionu.

Nynější problémy může pomoci zmírnit stát. „Otázkou třeba zůstává, zda je nutný tak velký tlak na emise, když v okolních zemích jsou limity několikanásobně mírnější,“ nastiňuje možnou cestu z problému Jan Březina z ostravské Hospodářské komory. Impulzem by mohlo být oživení prací souvisejících s revitalizací následků hornické činnosti a odstraňováním ekologických škod. Na ně vláda už v devadesátých letech vyčlenila v Moravskoslezském kraji až 21 miliard korun. Zatím stát zadal zakázky za deset miliard a proplatil 5,3 miliardy korun.

„Přišel však útlum. Projekty stojí, i když peníze zdaleka vyčerpány nebyly. Firmy mají projekty připraveny, ale nejsou peníze na realizaci,“ soudí Březina. Naposledy vláda vyčlenila na likvidaci škod čtyři miliardy korun v roce 2010. Z nich se dosud utratily 2,5 miliardy. Po boomu ekologických zakázek v letech 2010 a 2011, kdy firmy získaly práci za 7,5 miliardy korun, se loni podepsaly smlouvy jen za 761 milionů.

Zdeněk Bakala Autor: profimedia.cz

NWR pořádá hon na hotovost

Tržní hodnota NWR letos propadla o sedmdesát procent a na záblesky lepších časů se teprve čeká. K boji s cenami uhlí mezitím přibyla další frontová linie: boj s dluhy. NWR se sice letos podařilo splatnost části dluhu posunout, další potenciální dluhová hrozba se však rýsuje už v říjnu. Exportní úvěrová agentura by totiž v případě nesplnění úvěrových podmínek mohla žádat až 78 milionů eur. „Podle našich odhadů NWR podmínky nesplní. Pokud se je nepodaří zmírnit, NWR by zřejmě muselo celý úvěr splatit,“ uvádí Bohumil Trampota z J&T Banky.

Podstatu dluhového břemene NWR však představují dvě velké dluhopisové emise: první se splatností v roce 2018 v objemu 500 milionů eur, zajištěná akciemi dcer OKD, OKK a polskou Karbonií Debiensko, se obchoduje přibližně za 83 procent nominální hodnoty a jejich tržní výnos se pohybuje kolem čtrnácti procent.

Druhá, nezajištěná emise se splatností v roce 2021 v objemu 275 milionů eur stojí přibližně 61 procent nominálu a vynáší kolem osmnácti procent. Obě emise jsou na svých výnosových maximech. „Vysoké výnosy dluhopisů odráží obavy investorů z jejich nesplacení,“ uvedl Milan Lávička z J&T Banky.

Výnosy dluhopisů začnou být problémem, pokud bude nutné řešit nedostatek hotovosti úvěrem. „V takové situaci by se do výpůjční sazby promítl aktuální tržní výnos dlouhodobých dluhopisů, což by mělo vliv na hospodaření společnosti,“ uvedl Michal Valentík z ČP Invest. Pokladna přitom vysychá.

Jen v prvním čtvrtletí se hotovost NWR snížila na 193 milionů eur. Potenciální zdroje sice existují, ale visí nad nimi otazníky. Emise akcií dává za současných cen omezený smysl a dluhové financování je limitováno vysokým požadovaným výnosem.

Možností by byl prodej majetku, byť takovému kroku podmínky nepřejí. Už v srpnu by se mohla prodat OKK, kterou někteří analytici oceňují na stovku milionů eur. Realizační cena však může být o poznání nižší. Zájem by mohla mít třeba polská JSW. Kandidátem je i důl Paskov. Prodej vysokonákladového dolu však může být utopií. Mezitím NWR sází na snížení nákladů. Ušetřit hodlá na mzdách i režii.

Vysoké výnosy dluhopisů a nízké ceny akcií probouzejí úvahy o dalším fungování NWR. Riziko bankrotu podle expertů zatím není akutní, nicméně roste. „Odhaduji, že pokud by se ceny uhlí a poptávka nezlepšily a firma nedokázala realizovat svůj úsporný program, může se do existenčních problémů dostat někdy v první polovině příštího roku,“ uvádí Petr Bártek z České spořitelny.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.