Veřejnoprávní Švédský rozhlas (SR) mimo jiné upozornil, že Švédsko do Česka prodalo v roce 2010 celkem 350 stárnoucích, ale bojeschopných transportérů. Transakce byla učiněna přes tehdejší českou státní firmu uváděnou jako VOP-026. Ta posloužila jako prostředník pro soukromou českou firmu Excalibur Army.
„Prodáme je do Iráku tamní ústřední vládě,“ citoval SR mluvčího Excalibur Army Andreje Čírtka. Mluvčí nyní uvádí, že firma v současné době vyváží obrněná vozidla, která pocházejí z armád někdejšího východního bloku. U „švédských“ BVP prý v současné době čeká na povolení Německa, které je Švédsku původně prodalo.
„Německo na ně historicky uplatnilo podmínku, že každý další export těchto vozidel musí projít i německým licenčním řízením,“ poznamenal. To je podle něj jediné omezení, které ze smluv vyplývá. Zákaz přeprodeje si prý švédská strana do podmínek tendru ani do smlouvy nedala.
Problém celé transakce podle švédských médií spočívá v tom, že kdyby Švédsko vědělo, že prodává bojovou techniku v konečné fázi určenou pro Irák, tak by ke kontraktu byť ve zprostředkované formě podle svých zákonů nesmělo přistoupit.
Problematický účel vozidel
brněná vozidla podle těchto zákonů nesměla být prodána ani soukromé české firmě. Čírtek podle SR v této souvislosti uvedl, že státní podnik byl proto pouze zprostředkovatelem.
Stefan Fjärdhammar, který byl za švédskou stranu pověřen řízením prodeje, podle Švédského rozhlasu tvrdí, že bojová vozidla měla dostat česká armáda a měly jí sloužit k obraně českého státu. To však popřel bývalý náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek, který prý ujistil, že „stoprocentně se nic takového neplánovalo“.
O české firmě Excalibur Army čtěte:
Český Excalibur pomůže v boji proti islamistům, míří do Iráku
Petr Němec: Šakaly chceme mít i v české armádě
Český Excalibur mění orientaci na západní techniku, bude vyrábět pandury
Excalibur vyvinul nové bojové vozidlo. Mohlo by nahradit 200 „bévépéček“
Zmíněných 350 transportérů Švédsko v roce 1994 odkoupilo z vojenských zásob bývalého východního Německa. Smlouvu o modernizaci BVP pak uzavřelo s firmou Excalibur Army. Po úpravě vozidel ale Švédsko své ozbrojené síly zeštíhlilo a pro obrněnce již nemělo uplatnění. Zájem o ně měly jen diktátorské režimy a země s násilnými konflikty jako Irák nebo Jemen. „Firma Excalibur se na nás jako zájemce obrátila také, ale sdělili jsme jí, že jako soukromé společnosti jí zbrojní techniku prodat nesmíme,“ řekl tehdejší pracovník švédského Úřadu pro obranný materiál Jan Villaume.
Obchod se proto následně uskutečnil zprostředkovaně přes státní podnik. Skutečnost, že bojová technika byla oficiálně prodána českému státu a až poté soukromé společnosti a následně Iráku, vidí Villaume podle Švédského rozhlasu jako „legální, i když problematickou“.
Švédsko prý mělo být prozíravější
Pracovník prestižního Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Siemon Wezeman si ale myslí, že kontrakt je pochybný a obchází švédské zákony. Jeho kolega ze SIPRI Pieter Wezeman vidí pochybení u Švédů. „Realisticky vzato mělo Švédsko tušit, že obrněná vozidla nebudou sloužit účelu oficiálně udanému českou stranou,“ tvrdí Wezeman.
Švédský rozhlas poznamenal, že irácká vláda potřebuje zbraně k boji proti radikálům z hnutí Islámský stát, ale irácká armáda je natolik zkorumpovaná, že bojová technika se snadno může dostat do nechtěných rukou, tedy i k teroristům.
Zmíněná firma VOP-026 Šternberk byla v roce 2010 sloučena se státním Vojenským opravárenským podnikem 025 Nový Jičín, o dva roky později byla celá společnost přejmenována na VOP CZ. Areál ve Šternberku byl v roce 2013 prodán právě společnosti Excalibur Army. Ta obchoduje převážně s technikou východního původu, zaměřuje se ale i na vlastní výrobu.
Národní zbrojařské obrození: Česko opět patří ke špičce
