V USA přede dvěma týdny způsobil, že se lidé zase po letech postavili do fronty na auto. Neváhali přitom složit tisícidolarové zálohy. Během několika dní si nový elektromobil Tesla Model 3, který se začne prodávat až příští rok, objednalo 325 tisíc zákazníků. „Úctu si zaslouží všichni ti, kteří si již dříve koupili Roadster, Model S nebo Model X. To oni ukázali cestu,“ komentoval šílenství Musk, šéf automobilky Tesla.
A jako bonus dostal v tu chvíli ještě zprávu, že první stupeň rakety Falcon 9 – patřící jeho společnosti SpaceX – konečně dosedl při návratu na nevelkou plovoucí přistávací platformu u pobřeží Floridy. Stalo se tak deset minut poté, co raketa vynesla na oběžnou dráhu nákladní loď Dragon. Předchozí pokusy s takovýmto přistáním nebyly úspěšné.
Nezničitelný
Muska ale nezdary v minulosti nikdy nezkrušily. Naopak, co by jiného zabilo, jeho pokaždé posílilo. Nejvíce se to ukázalo v čase ekonomické krize v roce 2008, kdy byly všechny jeho firmy bezprostředně ohroženy, byl donucen propustit téměř třetinu zaměstnanců, zavřít závod Tesly v Detroitu. „Bylo to opravdové ekonomické tsunami, co se na nás valilo,“ přiznal miliardář Musk později.
Málokdo tehdy věřil v existenci právě společnosti SpaceX. Konstruktéři a inženýři selhali – třikrát se pokusili neúspěšně vyslat raketu na oběžnou dráhu. Musk však tři dny po posledním katastrofálním pokusu oznámil, že zjistil, kde nastala chyba a dodal, že sežene peníze a půjde do toho za měsíc znovu. Přitom předtím utratil v průběhu šesti let více než 100 milionů dolarů.
Lidé pracující v raketovém průmyslu se chytali za hlavy. Musk potřeboval dalších dvacet milionů, sáhl proto na svoje poslední peníze. A na čtvrtý pokus konečně uspěl. Vzápětí s ním uzavřela NASA kontrakt ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Snílek a obchodník
Jako kluk Musk zbožňoval komiksy. „Přečetl jsem všechny. A spoustu dalšího, třeba Tolkiena, encyklopedie.
Četl jsem od chvíle, kdy jsem přišel ze školy, až do okamžiku, než jsem šel spát,“ vzpomínal v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Když mu bylo jedenáct let, pustil se do programování. Výsledkem byla počítačová hra s názvem Blastar. Ve dvanácti ji prodal za 500 dolarů.
Z Jihoafrické republiky, kde se narodil a v níž vládl tuhý apartheid, odešel v sedmnácti. Do Kanady odletěl před povinností narukovat. Studoval v Torontu, později v USA. Získal i stipendium prestižní Stanfordské univerzity. Na ní však pobyl jen dva dny, přednost dal podnikání.
S bratrem Kimbalem založil firmu Zip2. Vyvinuli editační software pro publikování na internetu. Podle Muska to nebylo nic převratného, nic, co by změnilo svět. Ale bylo to dost na to, aby to převrátilo naruby jeho život. Compaq mu v roce 1999 za Zip2 zaplatil 307 milionů dolarů v hotovosti plus další desítky milionů dolarů v akciích.
Točil miliony
V březnu 1999 Elon Musk založil x.com, firmu na elektronické platby. Když zjistil, že už na trhu podobná existuje, tak se s ní spojil. Výsledkem byl PayPal, za který eBay v roce 2002 zaplatil 1,5 miliardy dolarů. Musk, kterému bylo v té době třicet let, dostal za svých 11,7 procenta akcií 180 milionů dolarů.
Teď se konečně mohl nadechnout k samotným výšinám. A to doslova. Odmala snil o vesmíru, byl jím posedlý. Přemýšlel o Měsíci, Marsu, jejich osídlení. Takové sny má hodně lidí, on se však do jejich splnění pustil. V červnu 2002 založil společnost SpaceX. Jako David vyzval na souboj Goliáše. Netajil se tím, že v jeho očích je NASA velká a zkostnatělá. Měl vizi, že bude do vesmíru přepravovat lidi a náklad mnohem levněji. A nakonec uspěl.
Všem navzdory
Vedle toho se pustil i do solárního byznysu. Společně se svým bratrancem Lyndonem Rivem, kterého pozval z Jihoafrické republiky, založil firmu SolarCity. Ta se brzy stala největší ve svém oboru v USA. Každý měsíc instalovali 500 sad jednoduchých solárních panelů na rodinné domy i obří kancelářské komplexy. Opět se prosadil se svojí filozofií „velkých futuristických představ a malých nákladů“.
A stejně postupoval i v případě dalšího projektu, od kterého jej také všichni odrazovali, úspěšného elektromobilu. V dubnu 2004 se opět vydal proti proudu. Do rozjezdu automobilového start-upu vložil 6,3 milionu dolarů a zákazníkům nabídl luxusní roadster za více než 100 tisíc dolarů.
Akcie Tesla Motors
Sportovní vůz se vzduchem chlazeným elektromotorem se pyšnil výkonem 288 koní. Dosahoval maximální rychlosti 201 km/h a zrychloval z „nuly na sto“ za méně než čtyři sekundy. Vyvolal ohromný zájem celebrit, koupili si ho i herci Leonardo DiCaprio či George Clooney, ale pramalý u investorů.
Elektromobilům tehdy nikdo nevěřil a Tesla se ocitla v problémech. Musk ji držel při životě finančními injekcemi, v roce 2007 jí poskytl dvacet milionů dolarů, o rok později znovu tu samou částku. Automobilce věnoval veškerý čas a jednal tvrdě. Odvolal její klíčové představitele včetně jednoho ze spoluzakladatelů Marka Eberhardta. „Trvalo nám rok, než jsme napravili ty největší chyby,“ přiznal v rozhovoru pro New York Times. Eberhardt si odvolání ale nenechal líbit a Muska zažaloval. Na veřejnosti se pralo špinavé prádlo.
Bez skrupulí
Musk si toho ale nevšímal. Ostatně ostré lokty a patřičnou dávku bezohlednosti projevil už dříve. Odletěl do Německa a dojednal sedmdesátimilionový kontrakt s Daimlerem. Ten ho na chvíli zachránil. Pak získal od americké vlády půjčku ve výši 465 milionů dolarů, za což byl silně kritizován. Na rozdíl od ostatních výrobců, kteří se pustili do výroby elektromobilů či hybridů, ji ale záhy vrátil.
Je vždycky obtížné nalézt vhodného partnera
Na zrod nového sedanu najal Henrika Fiskera, ten stál u zrodu BMW Z8 nebo Aston Martinu DB9. Slavný designér projekt rozpracoval, ale pak znenadání s konceptem zmizel. Musk jen lakonicky prohodil: „Je vždycky obtížné nalézt vhodného partnera.“ A vzápětí Henrika Fiskera zažaloval.
V březnu Tesla 2009 konečně představila sedan Model S designéra Franze von Holzhausena. Stál o polovinu méně než roadster a to se projevilo na prodejích. V Norsku dokonce tento vůz jednu chvíli předstihl v prodejích evropský bestseller VW Golf a stanul na prvním místě. V roce 2015 se pak začal prodávat sportovně užitkový vůz Model X.
Vzkaz pochybovačům
Nyní je tedy Musk opět na vrcholu. Přitom tomu před několika dny nic nenasvědčovalo. Elektromobily značky Tesla se v prvním čtvrtletí letošního roku neprodávaly podle plánu, vázly dodávky dílů na jejich výrobu a s prvním stupněm rakety Falcon se stále nedařilo přistát na plovoucí plošině.
Investoři vesměs doporučovali akcie Muskových firem nenakupovat, naopak se jich zbavovat. V podtextu jejich sdělení bylo možné vyčíst obavy. Naznačovali, že se pořád jen jedná o bublinu hrozící splasknutím.
Jenže poté, co se rozpoutalo šílenství kolem Modelu 3, se vše změnilo. Akcie Tesly se vydaly znovu nahoru. Ovšem kdoví, zda si toho čtyřiačtyřicetiletý miliardář vůbec všiml. Žije projektem superrychlé dopravy nazvaným Hyperloop a hlavně cestou na Mars. Má nakročeno k osídlení rudé planety, na níž by chtěl jednou zemřít.
| Elon Musk (44) |
|---|
| Narodil se jihoafrické Pretorii. Jeho otec Errol byl inženýr, matka Maye pocházela z Kanady a byla modelkou a nutriční specialistkou. V jedenácti letech se pustil poprvé do programování. V roce 1989 odletěl do Kanady, aby se vyhnul vojenské službě. V Torontu studoval dva roky obchod na Queen’s College, pak pokračoval v USA na Pensylvánské univerzitě. V roce 1995 zde získal bakalářské tituly v oboru fyziky a ekonomie. První firmu založil s bratrem Kimbalem v roce 1995, jmenovala se Zip2. Jeho jmění činí podle Forbesu 14,3 miliardy dolarů. |
Autor je spolupracovníkem redakce
