Členské státy EU se v lednu shodly na potrestání Iránu za jeho jaderný program tím, že Teherán odříznou od značné části jeho příjmů. Evropské firmy, dostaly čas do konce června, aby si našly nové dodavatele. Levnou íránskou ropou, jejíž cenu ještě více stlačil blížící se zákaz, se ale na poslední chvíli zásobily i ty podniky, které dříve z Íránu vůbec nedovážely, tvrdí Íránská obchodní komora.
Rakousko už dříve íránskou ropu dováželo, například v roce 2010 koupily místní firmy 666 tisíc tun černého zlata za 280 milionů eur. O rok později se ale import ropy z islámské republiky zcela zastavil, Rakušané přešli k jiným dodavatelům. Potíže s hledáním nových obchodních partnerů, které letos kvůli embargu zažily především francouzské a italské rafinérie, by se jich tedy teoreticky vůbec neměly dotknout.
Praxe je ale zcela jiná. Od ledna do května dovezly rakouské firmy 152 tisíc tun ropy, čímž obohatily kasu Íránu o 97 milionů eur, vplývá z dat rakouského statistického úřadu.
Evropské sankce mají podle obchodního rady Michaela Friedla z Íránské hospodářské komory citelný dopad na život běžných Íránců. Státní rozpočet je totiž na zisku z prodeje ropy závislý z 80 až 90 procent. Mezinárodní organizace navíc zastavily různé dotační programy směřující do země. Írán byl například také prakticky vyloučen z mezinárodního systému pro mezibankovní komunikaci Swift.
To vše vyvolalo tlak na domácí měnu riál. Inflace se podle oficiálních dat pohybuje kolem 25 procent, podle Friedla je ale ve skutečnosti padesátiprocentní. Na vině ale nejsou jen sankce, nýbrž i hospodářská politika vlády. Obzvláště silně kvůli inflaci podražily potraviny.
Íránská vláda se diplomatickému tlaku spolu sembargem odmítla podrobit. Země odmítá zastavit jaderný program, který je podle jejího tvrzení čistě mírový, nechce jej ani podrobit mezinárodní kontrole. Západ se ale obává, že Teherán vyvíjí jaderné zbraně. V Izraeli o možnosti útoku proti Íránu, svými prohlášeními debatu přiživují i tamní politici.
