Do dnešní uzávěrky nabídek o Depa nikdo neprojevil zájem. O její sesterskou společnost Desfa ,spravující řeckou síť plynovodů, se uchází jen jedna společnost. Rusky plynový gigant Gazprom, který původně signalizoval zájem a byl považován za favorita, se s tendru nakonec stáhl. Avizovanou nabídku nepodalo ani konsorcium několika řeckých firem a další ruská společnost.
Řecká agentura pro privatizaci tvrdí, že za neúspěch tendru může Brusel. Evropské úřady totiž podle agentury varovaly Gazprom, aby nepodal žádnou nabídku. Evropská unie se obává příliš silného postavení Gazpromu na evropském trhu s plynem, uvedli zástupci řeckého úřadu pro deník The Wall Street Journal.
Pokud by se Řecku nepodařilo prodat státní plynové podniky, země by pravděpodobně nedosáhla plánovaných rozpočtových cílů. To by mohlo vyústit v další úsporná opatření. Privatizační pokusy Atén selhávají už od první záchranné půjčky mezinárodních věřitelů v roce 2010. Řecko původně plánovalo z privatizace vytěžit 50 miliard eur do konce desetiletí. Nyní svůj cíl změnilo, do roku 2016 chce získat 11,1 miliardy eur, do roku 2020 15 miliard eur a celých 50 miliard během blíže neurčeného období.
Letos chtělo Řecko prodejem státního majetku získat 2,6 miliardy eur, přibližně polovinu měla přinést privatizace Depa a Desfa. Atény chtějí během příštích týdnů vypsat novou soutěž o Depa, aby se zájemce našel do konce roku. Privatizace Desfa bude pokračovat, zřejmě ji tak získá ázerbajdžánská státní společnost Socar.
Velký státní podnik se zatím Řecku podařilo privatizovat jen jednou. V květnu získala česko-řecká investiční skupina Emma Delta 33 procent státní sázkové kanceláře Opap. Společnost, jejímž podílníkem je i podnikatel Jiří Šmejc, zaplatila 652 milionů eur.
