Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis řekl, že díky projektu vznikne v Řecku asi 20 tisíc pracovních míst. Lafazanis představil předběžné plány projektu ředitelům řeckých energetických firem a slíbil, že vláda nedovolí, aby ji evropské instituce komandovaly. Energetická dohoda s Ruskem je podle ministra důležitou součástí řecké „mnohostranné“ zahraniční politiky.
Politici v EU se obávají, že Rusko by mohlo využít krize a vtáhnout Řecko více pod svůj vliv. EU naopak usiluje o snížení závislosti na Gazpromu a tvrdí, že jihovýchodní Evropa by měla dovoz této suroviny diverzifikovat a dát přednost zvýšení objemu dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu.
Plánovaná dohoda s Řeckem přichází poté, co Rusko na konci loňského roku opustilo plány na výstavbu plynovodu South Stream. Ten měl ročně přivádět do Evropy 63 miliard metrů krychlových plynu a obejít Ukrajinu.
Jeho trasa měla vést Černým mořem do Bulharska. Moskva místo toho představila projekt Turkish Stream, kterým má téct stejný objem plynu na jižní pobřeží Černého moře a odtud do Řecka. Odborníci jsou však skeptičtí a nevěří, že by mohl být plynovod postaven v příštích letech, když na něj nebude dostatek financí.
Brusel se postavil proti plynovodu South Stream, protože je podle něj v rozporu s pravidly pro hospodářskou soutěž. Ta brání Gazpromu být jak dominantním dodavatelem plynu, tak dominantním distributorem. Evropská komise trvá na tom, že případný plynovod přes Řecko bude mít stejné problémy s omezením hospodářské soutěže.
Kvůli diverzifikaci zdrojů EU podporuje plynovod TAP, částečně vlastněný společností BP. Tímto plynovodem má do roku 2020 téct ročně deset miliard metrů krychlových ázerbájdžánského plynu a povede z turecko-řecké hranice do jižní Itálie. Lafazanis dodal, že podporuje oba projekty, zdůraznil ale, že má zvláštní požadavky ohledně TAP, včetně kompenzací pro farmáře, které plynovod ovlivní, a včetně příspěvků pro obce v okolí plynovodu.
