Naopak u moderních panelů s obsahem stříbra pod jeden gram na kilogram panelů se výnosy a náklady vyrovnají.
Vlastníci více než dvou gigawattů solárních elektráren instalovaných v Česku budou nakonec platit jen administrativní a logistické náklady, například na dopravu či skladování. Tyto náklady budou v režii kolektivních systémů, s nimiž musí do konce června vlastníci stávajících elektráren podepsat smlouvy o budoucí likvidaci odpadů.
„Výhodu mají zavedené kolektivní systémy, které si pro likvidaci solárních panelů zřídily dceřiné firmy. Administrativní náklady a režii totiž mohou rozpočítat mezi jednotlivé dcery zabývající se různými odpady,“ tvrdí David Beneš, ředitel společnosti Rema Systém, která zřídila pro fotovoltaiku společnost Rema PV. Někteří vlastníci slunečních elektráren ovšem zavedeným kolektivním systémům nevěří. Tvrdí, že proces dokážou zajistit levněji, především snížením administrativních a logistických nákladů. Vytvořili si proto vlastní kolektivní systém REsolar.
„Například jsme uzavřeli dohodu s majiteli elektráren, že budou mít kontejner na skladování vysloužilých panelů, který se po naplnění odveze. U střešních instalací budou panely skladovat instalační firmy, které je odmontují. Od nich se pak odvezou ke zpracovateli,“ vysvětluje Zuzana Musilová z fotovoltaické asociace Czepho, jež má v REsolar desetiprocentní podíl. Připravovaná vyhláška, kterou ministerstvo životního prostředí (MŽP) upraví poplatek za recyklaci, počítá minimálně s 5,50 koruny za kilogram panelů. Pokud bude vytvořená rezerva vyšší než konečné náklady, dostane majitel elektrárny zbylé peníze zpět. Provozovatelé solárních elektráren tvrdí, že poplatek je zbytečně vysoký.
„Očekáváme, že majitelé velkých elektráren si některé služby budou zajišťovat sami. Třeba vlastní dopravu, což likvidaci zlevní,“ dodává Beneš z Rema PV. Poplatek 5,50 koruny
za kilogram panelů je tak podle MŽP spíše pojistka, že v budoucnu bude na účtech kolektivních systémů na likvidaci dost peněz.
