Rozbijeme duopol Airbus-Boeing, hlásá čínský Comac. Obří investice chce zúročit hlavně doma

Čína vyráží do boje proti Airbusu a Boeingu.

Čína vyráží do boje proti Airbusu a Boeingu. Zdroj: Profimedia

Se strojem C919 chce uspět hlavně doma.
Boeing odhaduje, že čínské aerolinky budou do roku 2041 potřebovat 8485 nových letadel pro osobní i nákladní dopravu.
Poradenská společnost Cirium však předpokládá, že by šanghajský Comac s letadly C919 mohl obstarat asi čtrnáct procent všech dodávek nových letadel čínským zákazníkům do roku 2040.
4
Fotogalerie

V přepočtu téměř dva biliony korun, které Peking postupně investoval do vybudování prvního svého konkurenta Airbusu a Boeingu, mají v příštích letech otřást tržními podíly západních leteckých gigantů. Tedy alespoň v Číně. Je to sice jen jeden z hlavních trhů, ale v příštích dekádách má nejvíce lačnit po nových dopravních letadlech a být pro výrobce klíčový, upozornily Financial Times.

Rozhodnutí pekingské vlády postavit se Airbusu a Boeingu a vyvinout první čínský dopravní letoun se datuje do roku 2008. Státní koncern Commercial Aircraft Corp of China (Comac) s mnoha technickými obtížemi a po řadě odkladů a zpoždění dospěl před měsícem k tomu, že mu tamní Úřad pro civilní letectví schválil pro provoz nové letadlo C919. První stroje čínským aerolinkám by tak měl výrobce dodat ještě letos. Konkurovat mají především modelům Airbus A320 a Boeing 737.

Význam čínského trhu s dopravními letadly, který už dnes patří mezi největší odbytiště, v příštích letech podle deníku FT výrazně naroste. Právě toho chce Comac využít.

Sám Boeing odhaduje, že čínské aerolinky budou do roku 2041 potřebovat 8485 nových letadel pro osobní i nákladní dopravu, a to v hodnotě téměř 1,5 bilionu dolarů, zhruba 37 bilionů korun.

Letecká doprava v Číně má zároveň do stejného roku generovat globálně nejvyšší příjmy na cestujícího ve vztahu k nalétaným vzdálenostem. Superlativů se však čínskému trhu přisuzuje ještě mnohem více. Třeba i to, že letky tamních dopravců se mají zvětšovat mnohem rychleji než ty v ostatních světových regionech. Růst má činit průměrně 4,2 procenta ročně oproti globálním 2,8 procenta.

Čínskému trhu dnes dominují Airbus s Boeingem. Poradenská společnost Cirium však předpokládá, že by šanghajský Comac s letadly C919 mohl obstarat zhruba čtrnáct procent všech dodávek nových letadel čínským zákazníkům do roku 2040 a případně zaujmout 20 až 30procentní podíl v kategorii úzkotrupých letadel dodaných tamním aerolinkám.

„Podíl může být i vyšší. Záležet bude na provozní spolehlivosti a cenové konkurenceschopnosti letadel,“ uvedl poradce společnosti Cirium Richard Evans. Za důvěryhodný scénář označil dodávku 1000 až 1500 strojů C919 čínským zákazníkům v příštích dvaceti letech.

Comac tvrdí, že již podepsal kontrakty s 28 čínskými zákazníky včetně toho prvořadého – China Eastern Airlines – na dodání 815 letadel v hodnotě půl bilionů jüanů, tedy přes 68 miliard dolarů. Většina obchodů je zatím stále nepotvrzená. První stroje by měly být předány ještě letos.

Zda a kdy dostane C919 povolení i v Evropě či ve Spojených státech, a tím pádem i šanci na mezinárodních trzích, je nejasné. Neočekává se ale, že by měl C919 na Západě výrazněji prorazit. Částečně proto, že se jeho ceníková cena 101 milionů dolarů více blíží cenám podobných airbusů a boeingů, než by měla z hlediska konkurenceschopnosti.

Původně měl čínský stroj stát kolem 50 milionů dolarů. Na rozdíl od západních gigantů navíc Comac nemá vybudovanou globální síť, která by zákazníkům poskytovala technické zázemí a podporu.

První „čínské“ dopravní letadlo vychází dráže i proto, že zdaleka není ryze čínské. Comac navzdory astronomickým investicím dál závisí na západních součástkách, často těch nejdůležitějších. „Jen“ motor mu zhotovuje společný podnik amerického General Electric Aviation a francouzského Safran Aircraft Engines. Kola či brzdy zase pocházejí z dílen amerického Honeywellu. Do budoucna chce Comac vyrábět i montovat motory vlastní produkce.

Navzdory zmíněným nedokonalostem C919 lze očekávat, že Comac na domácím trhu získá politickou podporu. Z čínsko-americké obchodní války pak může těžit Airbus. „Čínský trh dá z politických důvodů přednost spíše Airbusu než Boeingu, pokud se čínské-americké vztahy nezlepší,“ uvedl poradce Richard Aboulafia z poradenské firmy AeroDynamic Advisory. FT připomínají, že je Čína posledním velkým trhem, na kterém stále ještě nebyla povolena obnova provozu Boeingů 737 Max po sérii fatálních nehod.

„Stále bychom rádi dodávali letadla do Číny. Bedlivě ale také nahlížíme geopolitická rizika, kterými nechceme zatěžovat naše investory,“ komentoval výkonný ředitel Boeingu David Calhoun.