Velké koncerny hubnou a zbavují se okrajového byznysu | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Velké koncerny hubnou a zbavují se okrajového byznysu

Velké koncerny hubnou a zbavují se okrajového byznysu
Siemens
• 
ZDROJ: profimedia

Jan Stuchlík

Průmysloví obři, kteří dříve mohutně rostli i do nových oborů, nyní zjišťují, že méně je někdy více. Okrajového byznysu se zbavují a hodnotné divize posílají na burzu.

Bude to největší vstup na frankfurtský parket od roku 1996. Německý koncern Siemens vyčlenil ze svého impéria divizi zdravotnické techniky a pod názvem Healthineers její část prodá letos na jaře na burze. Za 15 až 25 procent akcií, které by Siemens měl podle analytiků investorům nabídnout, by mohl mateřský koncern utržit od šesti do deseti miliard eur. Víc naposledy získal Deutsche Telekom před dvaadvaceti roky, kdy mu investoři za čerstvě upsané akcie dali 10,6 miliardy eur.

Vystrčení výrobce rentgenů, tomografů, magnetických rezonancí nebo laboratorního vybavení z koncernové struktury není zdaleka jedinou změnou, kterou Siemensu naordinoval jeho šéf Joe Kaeser. Z původně jednolité firmy hodlá udělat holding, jehož jednotlivé dcery budou mít dost autonomie na to, aby mohly lépe a pružněji reagovat na podmínky trhu. „Dnes jsme jeden obří tanker. Musíme se ale stát koordinovanou a výkonnou flotilou,“ popsal záměr loni Kaeser.

Ze Siemensu už takto Kaeser vyčlenil výrobce větrných turbín a sloučil jej se španělským producentem větrných elektráren Gamesa. Divizi vlaků zase sloučil s francouzským Alstomem. V obou nově vzniklých fi rmách si Němci nechali poloviční podíl. O pár měsíců později dospěl ke stejné myšlence i šéf amerického gigantu General Electric John Flannery. Aby firma přežila, hodlá se držet jen svého hlavního byznysu, zbaví se aktiv za 20 miliard dolarů a svou strukturu také přemění na holding. Divize plynových turbín a letecká divize by mohly zamířit na burzu.

Konec volného pádu. Čeští výrobci oken se konečně otřepali z dotační bubliny

Flannery tím defi nitivně bourá dědictví Jacka Welche, který v devadesátých letech minulého století naopak mohutně nakupoval a rozšiřoval záběr General Electric. Firma se v budoucnu soustředí jen na tři hlavní oblasti, na energetiku, letectví a na zdravotnictví. Oba koncerny tlačí k rozdělování akcionáři. Vidí, že hlavní strojírenské obory obou firem se dostaly do krize nebo musejí čelit těžké asijské konkurenci. Požadují přitom stabilní nebo rostoucí výnos ze své investice. „Koncerny dřív rozšiřovaly obory podnikání, aby rozmělnily riziko. O to už ale akcionáři nestojí. Diverzifikaci portfolia si umějí udělat sami vhodným výběrem akcií. Chtějí, ať se fi rmy soustředí na to, co umějí nejlépe,“ vysvětluje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic v poradenské společnosti EY.

Pokud v rámci nově vzniklých holdingů dcery dostanou dostatečnou autonomii, prodejem částí firmy na burze mohou koncerny přitáhnout i nové investory. Ti už nebudou muset investovat do celého koncernu, ale mohou si vybrat jen ty části, kterým věří nejvíce. Jak Kaeser, tak Flannery vycházejí z předpokladu, že burzovní hodnota jednotlivých částí bude vyšší než tržní hodnota současné jediné společnosti.

Hodnotu Siemens Healthineers odhadují analytici na 44 miliard eur. Kdyby se aktuální tržní hodnota celého Siemensu rozdělila podle podílů na zisku, připadla by na nejziskovější zdravotnickou divizi hodnota zhruba 26 miliard eur. „V době, kdy jsou akciové trhy na maximech a ovlivňují je hodně emoce, lze tak snadno vytvořit novou hodnotu pro akcionáře. Stačí dobrý investiční příběh,“ říká Josef Kotrba, prezident české pobočky poradenské firmy Deloitte.

Čínské státní firmy vykazují bilionové zisky

Analytici oslovení listem Financial Times ovšem pochybují, že by tento předpoklad platil u GE. Spočítali, že součet hodnoty jednotlivých částí koncernu je o necelých pět miliard eur nižší než aktuální tržní hodnota celého General Electric.

Výprodeje spojené s ořezáváním nepotřebných nebo nevýznamných aktivit velkých koncernů dorazily i do Česka

Ocelářský gigant ArcelorMittal loni prodal poměrně unikátního výrobce elektrooceli GO Steel ve Frýdku-Místku. Přestože moravská firma byla jedním ze třinácti světových výrobců ceněné oceli, skončila za 40 milionů eur v náručí polské ocelárny Stalprodukt. ArcelorMittal prodej zdůvodnil tím, že pro celou skupinu jde o okrajový byznys.

Francouzský farmaceutický koncern Sanofi se hodlá zbavit evropského obchodu s generickými léky. Nového majitele tak s velkou pravděpodobností získá i česká Zentiva. Zájem už projevilo několik indických výrobců a zahraničních investičních fondů. Plánovaný prodej zapadá do strategie soustředit se na hlavní byznys, což je vývoj a výroba originálních léků chráněných patenty. 

Přepravní firmy kvůli kartelu žalují Daimler o 180 milionů eur

V roce 2013 z Česka vycouvala španělská Telefonica, když prodala dvoutřetinový podíl ve své české dceři skupině PPF. Španělé se k prodeji odhodlali kvůli snižování zadlužení.

V roce 2016 se z Česka stáhla také finanční část koncernu GE, který banku GE Money Bank postupně prodal přes burzu. Nově nese banka jméno Moneta Money Bank.

Velké koncerny se ve snaze zeštíhlet zbavují jednotek, které nejsou pro hlavní byznys významné. Ustupují také od dřívější strategie, aby byly téměř v každé zemi světa. Tam, kde obři působí, chtějí být na trhu jedničkou, nejhůře dvojkou. U byznysu, kde se to nedaří, zvažují úplný nebo alespoň částečný prodej. To je případ divize výroby lokomotiv GE. Američané se postupně propadli na post světové čtyřky, kde navíc musejí tvrdě bojovat o udržení pozic s japonským Hitachi nebo s korejským Hyundai Rotem. Výroby lokomotiv spolu s divizí osvětlení, průmyslových řešení a elektrických zařízení se proto hodlá Flannery zbavit.

Kaeser ze Siemensu s oblibou říká, že vyčlenění částí společnosti do samostatných firem udělá z německého gigantu opět pružnou a dravou fi rmu. Velké korporace se přitom samy o pružnost připravily tím, že postupně soustředily rozhodování o fungování jednotlivých částí do svých centrál. „Může za to třeba přísná regulace společností obchodovaných na burze a odpovědnost představenstva za rozhodnutí ve všech částech firmy,“ uvádí Kotrba. Pokud v rámci nově vzniklých holdingů dcery dostanou dostatečnou autonomii, mohou fungovat efektivněji. Budou také přitažlivější pro schopné manažery.

„Když chcete najmout nejlepší manažery, musíte jim dát pravomoci něco změnit. U samostatných dcer je mohou mít. Určitě ubude několik rozhodovacích pater,“ dodává Flieger z EY. Uvedení Siemens Healthineers na burzu bude prvním testem, jestli nová strategie opravdu funguje.

Niki Lauda znovu získá svou leteckou společnost

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!