Rozšíření Nord Streamu jde proti zájmům EU, říká Česko a další země

Plynovod Nord Stream

Plynovod Nord Stream Zdroj: nord-stream.com

Plány Ruska a západních společností na rozšíření plynovodu Nord Stream do Německa, které umožní omezit přepravu zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu, jdou proti zájmům Evropské unie a obsahují riziko další destabilizace Ukrajiny. Varovala před tím desítka členských států EU včetně České republiky v dopise adresovaném Evropské komisi. Země z východní části EU v dopise vyzývají k debatě o této záležitosti na prosincovém summitu unie.

Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Ve středu Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, zatímco Kyjev prohlásil, že si najde levnější dodávky jinde. Rusko se s Ukrajinou už v minulosti opakovaně dostalo do sporu ohledně dodávek ruského plynu do této východoevropské země a Gazprom kohoutky s plynem Kyjevu opakovaně zavřel.

Dopis Evropské komisi podepsaly kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatě o něm na prosincovém summitu EU.

Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu

České ministerstvo průmyslu a obchodu sdělilo, že dopis zatím odeslán nebyl. „V současnosti se teprve připravuje jeho znění a jsou zapracovávány připomínky jednotlivých států,“ řekl mluvčí ministerstva František Kotrba.

„Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery,“ stojí v dopise, z něhož citovala agentura Reuters.

Rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU, upozornila v dopise desítka států.

Mapa plynovodu Nord StreamMapa plynovodu Nord Stream|Gazprom

„Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy,“ píše se v dopise.

Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území.

Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent.

Také on zmínil jeho dopad na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem. Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico.Vztahy Ruska s Evropskou unií a Ukrajinou jsou napjaté od anexe Krymu v březnu loňského roku.

Rozšíření kritizují země východní části EU
Základní údaje o plynovodu Nord Stream (ČR a dalších devět zemí z východní části EU dnes zaslalo Evropské komisi dopis upozorňující na rizika spojená s projektem výstavby plynovodu Nord Stream 2):
Plynovod Nord Stream přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů. První větev plynovodu byla uvedena do provozu v listopadu 2011, druhá větev v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Klíčovým zdrojem plynovodu je obří pole Južno-Russkoje v severozápadní Sibiři.

Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall (součást BASF) a E.ON Ruhrgas, nizozemská Gasunie a francouzský GDF SUEZ. Většinu, 51 procent akcií, drží Gazprom, německé firmy mají každá 15,5 procenta a Gasunie a GDF SUEZ po devíti procentech akcií.

Smlouvu o vybudování plynovodu podepsali 8. září 2005 tehdejší ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté opustil kancléřskou funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia.

Nord Stream vede po mořském dně na teritoriálním území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Poté, co všechny tyto země stavbu odsouhlasily, byla výstavba plynovodu oficiálně zahájena 9. dubna 2010.

Plynovod byl vybudován nákladem 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun) - 30 procent z toho hradí členové konsorcia, zbytek je financován z různých půjček.

Z Německa jsou na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. Na Nord Stream je na pobřeží Baltu navázán německý plynovod Opal, který vede do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen plynovod Gazela, který se otevřel v lednu 2013 a funguje primárně jako tranzitní propojení s jihoněmeckou přepravní soustavou MEGAL.

Nord Stream 2

V červnu letošního roku se Gazprom dohodl s německým energetickým koncernem E.ON, rakouskou společností OMV a britsko-nizozemskou skupinou Royal Dutch Shell na zdvojnásobení kapacity plynovodu Nord Stream. Dvě nové větve plynovodu budou mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí.

Partneři projektu Nord Stream 2 plánují dokončení první nové větve plynovodu do konce roku 2019. Druhá by měla být hotova do konce následujícího roku.

Projekt by měl vyjít na 11,2 miliardy dolarů (285,2 miliard korun) a měl by být financován stejným způsobem jako první dvě větve - tedy 30 procent hradí členové konsorcia, zbytek je financován z různých půjček. Potrubí by mělo být dlouhé 1225 kilometrů a povede z blízkosti ruského přístavu Usť-Luga a na německé území vstoupí nedaleko současných dvou větví plynovodu Nord Stream.

Projekt Nord Stream 2 již dříve kritizovali premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU, upozornila v dopise adresovaném Evropské komisi desítka států. Země v něm dále vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatě o něm na prosincovém summitu EU.

Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent.