Rusko-čínská dohoda o druhém plynovodu se může zaseknout na ceně plynu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Nedávné oznámení dohody mezi Ruskem a Čínou o stavbě druhého plynovodu, který tentokrát přivede zemní plyn ze Sibiře do západní Číny, je jen start ke složitým jednáním. Ta se povedou o cenu za dodávaný plyn. Nové potrubí by mělo přivést plyn do části Číny, která není příliš průmyslová. Na průmyslový východ by si Číňané museli postavit vlastní, několik tisíc kilometrů dlouhou rouru. Aby se jim to vyplatilo, budou tlačit Gazprom k nižší ceně plynu.

Rusko dostane konečnou dohodu o dodávkách, pokud nabídne atraktivní slevu, řekl pro agenturu Bloomberg Alexander Kornilov, energetický analytik moskevské Alfa Bank. I proto je Kornilov skeptický, že se povede dohodnout vše během příštího roku, jak oznámil Gazprom.

Plynovod by měl dodávat 30 miliard metrů krychlových plynu ročně po třicet let. Doplní tak východní potrubí, na jehož stavbě se obě země už letos dohodly. Tím poteče do Číny 38 miliard metrů krychlových plynů za rok. Dva nejmenovaní ruští představitelé v létě prozradili, že v průměru by tisíc metrů krychlových mělo stát 360 dolarů, což je zhruba tolik, kolik platí v Evropě Němci.

„Pro západní plynovod bude chtít Čína jít s cenou dolů o 20 procent proti evropským cenám,“ myslí si Gordon Kwan z banky Nomura Holdings. Podle něj je docela realistické, že se obě strany během příštího roku dohodnou.

Součást ruské propagandistické války s Evropou

Pro Rusko má západní plynovod větší význam než pro Čínu. Začínat by měl v oblasti, odkud Rusové posílají plyn do Evropy. Pokud by dodávky na západ slábly, Gazprom by pak snadno přesměroval tok plynu na východ. I proto si Valerij Nestěrov z ruské banky Sberbank myslí, že oznámená dohoda je spíše součástí propagandistické války s Evropou.

Plynovod dlouhý 2600 kilometrů by mohl podle dřívějších vyjádření Gazpromu stát 14 miliard dolarů. Ruskému plynárenskému koncernu se však ve stejný čas schází výstavba několika obřích projektů, na které bude muset sehnat peníze. Kromě západního a východního plynovodu do Číny je to ještě South Stream, spojení s Evropou pod hladinou Černého moře. Dohromady za ně bude muset Gazprom zaplatit 90 miliard dolarů, odhaduje Kornilov z Alfa Bank.

Někteří analytici proto tvrdí, že pokud se Rusové s Čínou opravdu dohodnou na podmínkách dodávek západním plynovodem, bude si muset Gazprom vybrat, kterým projektům dá přednost. V tomto kontextu vychází asi nejhůř South Stream, jehož stavba narazila na odpor Evropské komise.