Naposledy byly dodávky plynu na Ukrajinu pozastaveny letos v létě, protože se obě strany neshodly na ceně za ruský plyn. Ukrajina ho přestala od července odebírat. Zásobování se obnovilo teprve 12. října, když Gazprom podepsal s ukrajinským partnerem Naftogaz konečnou dohodu o prodeji plynu Ukrajině na zimní období.
Dnes Gazprom oznámil, že Naftogaz do dnešních 08:00 SEČ odebral všechen plyn, který si země předplatila. „Novou platbu předem jsme neobdrželi. Nová žádost o dodávky plynu od Naftogazu nepřišla. Dodávky byly proto zastaveny, dokud ukrajinská společnost neprovede novou platbu,“ stojí v e-mailové zprávě Gazpromu.
Gazprom zároveň upozornil, že Ukrajina začala již dnes a před začátkem zimní špičky „aktivně odebírat plyn z podzemních zásobníků, které předtím nebyly dostatečně naplněny“. „Odmítnout nákup ruského plynu vytváří vážné riziko pro bezpečný tranzit plynu do Evropy i pro dodávky ukrajinským spotřebitelům během nadcházející zimy,“ uvedla ve sdělení ruská plynárenská skupina.
Evropskou komisi situace „nijak zvlášť neznepokojuje“, řekla dnes novinářům její mluvčí Anna-Kaisa Itkonenová. Do Evropy podle ní teď plyn teče jako obvykle. Ukrajina nyní ke své potřebě využívá vlastní produkci a plyn dodaný ze Slovenska. Relativně mírné listopadové počasí navíc vedlo k nižší spotřebě, než bývá průměr, dodala mluvčí.
| RWE: Zastavení ruských dodávek plynu na Ukrajinu neohrozí Česko |
|---|
| Největší tuzemský distributor plynu, skupina RWE, neočekává, že by aktuální přerušení ruských dodávek plynu na Ukrajinu zkomplikovalo jeho dodávky českým zákazníků. Firma má své zásobníky naplněny a i evropský trh, na němž nakupuje, má plynu dostatek ČTK to dnes sdělil mluvčí RWE Martin Chalupský. |
| Rusko dnes přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu do doby, než Kyjev za další dodávky suroviny zaplatí předem. Podle ruské státní plynárenské společnost Gazprom tak existuje „vážné riziko“ narušení tranzitu ruského plynu dál do Evropy během zimního období. |
| Na české zákazníky RWE ale tyto informace nemají podle Chalupského vliv. Mluvčí to odůvodnil tím, že firma kupuje plyn na dobře zásobeném evropském trhu a navíc do Česka proudí ruský plyn i takzvanou severní cestou přes Německo. Znovu připomněl, že podzemní zásobníky RWE jsou připraveny jak na topnou sezonu, tak i na případné výpadky v dodávkách. |
| Česko dováží většinu plynu z Ruska. Vedle cesty přes Ukrajinu a Slovensko má napojení na plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a přes Německo. |
Napjaté vztahy
Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou jsou mimořádně napjaté od doby, co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podporuje proruské povstalce na východě Ukrajiny. Napětí mezi oběma stranami nově vzrostlo kvůli přerušení dodávek elektrické energie na dvoumilionový Krym poté, co patrně protiruští radikálové severně od anektovaného poloostrova poškodili dálkové vedení. Kyjev navíc v pondělí zahájil blokádu nákladního automobilového a železničního spojení s anektovaným Krymem.
Dřívější rusko-ukrajinské spory o plyn měly dopady i na dodávky do Evropy.
Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Zhruba polovinu spotřeby je země schopna uspokojit z vlastních zdrojů, zbytek tvoří dovoz, především z Ruska. Podle dřívějších údajů ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procent. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie.
| Největší výpadek ruského plynu zasáhl Ukrajinu v roce 2009 |
|---|
| Březen 1994 - Ruská plynárenská společnost Gazprom omezila dodávky plynu Bělorusku a Ukrajině kvůli jejich vysokým dluhům vůči ruským plynařům. Rusko také obvinilo Ukrajinu, že neoprávněně odebírá plyn určený pro západní Evropu. Bělorusko poté část dluhu zaplatilo. Dodávky na Ukrajinu, kam Gazprom dodával jen čtvrtinu obvyklého množství, byly obnoveny poté, co se Ukrajina zavázala v rámci splacení dluhu postavit obytné domy pro zaměstnance ruského plynárenského průmyslu. Omezení se netýkalo větve, kterou proudí ruský plyn na Slovensko a do ČR. |
| Leden 1995 - Kvůli neshodám mezi Ruskem a Ukrajinou o výši poplatků za přepravu ropy byly přerušeny dodávky ruské ropy do ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Po několika dnech byly dodávky obnoveny, společnost Chemopetrol do té doby čerpala ropu ze státních hmotných rezerv, Kaučuk Kralupy i Paramo Pardubice zpracovávaly po celou dobu výpadku dodávek ropu ze svých zásob. Stejné důvody měl i výpadek dodávek na začátku roku 1996. |
| Leden 2006 - První den roku zastavil koncern Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. Dodávky do ČR neklesly. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny za ruský plyn na západoevropskou úroveň. Krize skončila 4. ledna rámcovou dohodou o nových cenách. Analytici krizi tehdy částečně vysvětlovali zhoršením vztahů mezi oběma státy po takzvané „oranžové revoluci“ na Ukrajině. |
| Březen 2008 - Gazprom omezil začátkem měsíce Ukrajině dodávky plynu na 50 procent. Kyjev dlužil za dodávky z roku 2007 a odebíral plyn bez dohody pro další rok. Na obnovení dodávek se obě strany dohodly po dvou dnech, o týden později uzavřely Gazprom a ukrajinský Naftogas konečnou dohodu o zásobování Ukrajiny plynem. V dohodě stálo, že z obchodu zmizí zprostředkovatelé. Svůj dluh splatila Ukrajina do konce dubna. |
| Leden 2009 - Gazprom přestal posílat plyn Ukrajině, protože se s ní nedohodl na plném splacení dluhu za staré dodávky a nové smlouvě s novými cenami. Gazprom tvrdil, že jeho postup měl přimět Ukrajinu, aby ze svých zásob kompenzovala množství plynu, které si z tranzitu neoprávněně odebrala. Po postupném uzavírání kohoutků dal Gazprom 7. ledna pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Přerušení zasáhlo řadu evropských zemí, včetně Slovenska, Česka, Polska a Maďarska. Některé balkánské země, které jsou závislé na ruském plynu ze 100 procent, se ocitly zcela bez plynu. Ruský plyn začal proudit přes Ukrajinu do Evropy po téměř dvou týdnech 20. ledna. Obnovení dodávek umožnila nová smlouva o cenách mezi oběma zeměmi. |
| 2014 - Po několikaměsíční bitvě o cenu ruského plynu se v říjnu Ukrajina a Rusko dohodly na zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu. Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty. Spor hrozil nejen energetickou krizí na Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ukrajina požadovala cenu 268,5 dolaru za 1000 krychlových metrů, kterou v roce 2013 dohodl tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč. Součástí ceny bylo zrušení vývozních cel ve výši 100 dolarů a další stodolarová sleva za pronájem sevastopolské základny ruské Černomořské flotile. Po anexi Krymu byl z pohledu Moskvy Krym ruský a sleva proto podle Ruska odpadla. Rusko proto po pádu Janukovyče zvýšilo cenu na 485 dolarů. Podle Západu to byla politická msta za nástup prozápadního režimu v Kyjevě. Dohoda nakonec určila cenu po uhrazení ukrajinského dluhu na 385 dolarů. |
| 2015 - Rusko dnes přerušilo dodávky plynu na Ukrajinu, dokud Kyjev za další dodávky suroviny nezaplatí předem. Podle Gazpromu tak existuje „vážné riziko“ narušení tranzitu ruského plynu do Evropy. Naposledy byly dodávky plynu na Ukrajinu pozastaveny letos v létě, protože se obě strany neshodly na ceně za ruský plyn. Ukrajina ho přestala od července odebírat. Zásobování se obnovilo teprve 12. října, když Gazprom podepsal s ukrajinským partnerem Naftogaz konečnou dohodu o prodeji plynu Ukrajině na zimní období. |
