Příčina nehody, při níž zahynulo bezmála 50 lidí, zatím není jasná, letadlo však mělo být v perfektním technickém stavu. Experti se přiklánějí spíše k chybné pilotáži při letu v horském terénu. Dopravní pilot Karel Mündel pro ČT řekl, že propagační lety mohou být rizikovější než běžný let, pokud si piloti operující v neznámém terénu dovolí manévry, které nemají předem promyšlené.
Společnosti Aeroflot a arménská Armavia, které se Superjetem už létají, po havárii nepozastavily provoz Superjetů. Odborníci se ale bojí, že nehoda poškodí pověst projektu, který má být přímou konkurencí kanadského Bombardieru a Embraeru z Brazílie.
Marketing Superjetu samozřejmě utrpí méně, jestliže vyšetřování jako příčinu havárie odhalí chybu pilotáže. „Profesionálové k takové situaci přistupují s pochopením,“ řekl šéfredaktor časopisu Aviatransportnoje obozrenije Alexej Sinickij. „Samozřejmě, nikdo se nebude tvářit, že se nic nestalo. Ale prodeje budou záviset individuálně na každém zákazníkovi,“ dodal.
Havárie potkaly i jiné úspěšné letouny
Masové rušení objednávek nečeká ani konzultantská firma Infomost, její šéf Boris Rybak připomíná jiné typy letadel, které na začátku své dráhy zažily havárie, a přesto se masově rozšířily. Jedním z nich je Airbus A-320. V létě 1988 nezvládl pilot airbusu propagační průlet nad letištěm u Habsheimu ve Francii (šlo už o běžný komerční let) a letadlo skončilo v lese. Na palubě zahynuli tři lidé, 50 se zranilo.
Suchoj má zatím pevné objednávky na Superjet z Indonésie, USA a Mexika, licence EASA jej také opravňuje prodávat stroj do zemí EU. Na letounu s kapacitou až 95 cestujících a doletem 4500 kilometrů se podílely evropské a americké firmy, mimo jiné Boeing, Snecma či Honeywell.
