Rusové stojí o pomoc s arktickou ropou | E15.cz

Rusové stojí o pomoc s arktickou ropou

mrazy
mrazy
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Rusko ve snaze přilákat zahraniční investory uvažuje o tom, že západním těžařským společnostem umožní přístup k ropě v arktických vodách. Mohly by tam prý nejen operovat, ale také vlastnit licence k těžbě. Úspěch mohou podle informací listu Financial Times čekat jen technologicky vyspělé, ekologicky bezpečné firmy se silným finančním zázemím. Záležitost podle něj v současnosti projednává ministerstvo energetiky, konečné rozhodnutí však zatím nepadlo.

Šlo by o velký průlom v dosavadní praxi, kdy povolení k dobývání suroviny v regionu dostaly pouze ruské státem vlastněné firmy Gazprom a Rosněfť. „Vláda nechce, aby soukromé společnosti obdržely licence a pak je přeprodaly Exxon Mobilu, Chevronu a dalším zahraničním hráčům,“ tvrdil ještě v dubnu tehdejší premiér Vladimir Putin.

Západní zkušenosti a peníze vítány

Rosněfť sice letos pozvala ke spolupráci na produkci suroviny v arktické oblasti zahraniční společnosti a uzavřela dohody s těžaři ExxonMobil, Statoil a Eni, ve společných projektech ale mají jen zhruba třetinové podíly. „Rosněfť se zajímá o tuto spolupráci, protože na základě dohody bude zahraniční investor platit za průzkumné práce, což je velká a riskantní investice,“ podotkl tehdy ke smlouvě s Eni Vitalij Michalčuk z analytické společnosti Investcafe.

Nové podmínky by měly kladnou odezvu i u partnerů Rosněfti. „Toto vítáme,“ reagoval už podle Financial Times na zvažovaný záměr Tim Dodson z norského Statoilu, podle nějž by se jeho realizací hodně záležitostí zjednodušilo.

Naleziště ropy v arktické oblasti Autor: E15

Získávání ropy z arktických oblastí má mít pro Rusko v příštích letech velký význam. Země v září dosáhla rekordní úrovně těžby 10,41 milionu barelů suroviny denně a ráda by si desetimilionovou hladinu udržela i nadále. Až třicet procent produkce má jít do roku 2030 z nalezišť na volném moři, většina z ní právě z oblastí za polárním kruhem. Moskva se však začíná obávat, že bez financí a know-how ze Západu nebude schopná naleziště plně využít.

Protesty ekologů

Těžbu v Arktidě silně kritizují ekologičtí aktivisté, podle nichž by znečištění chladných vod mělo mnohem horší následky než v případě katastrofy v Mexickém zálivu, kde se ropa lépe rozkládá a vypařuje.

Gazprom nedávno po protestech Greenpeace odložil start produkce v poli Prirazlomnaja, které má být vůbec prvním využívaným ložiskem v oblasti. „Práce nezačnou, dokud společnost nezajistí úplnou bezpečnost,“ řekl Reuters nejmenovaný zdroj blízký projektu. Podle něj by to mělo být až na podzim příštího roku.

V Arktidě je tvrdá konkurence

V Arktidě se podle odborníků skrývá 13 procent dosud neobjevených zásob ropy, které jsou zvlášť přitažlivé kvůli rychlému tání ledovců. O jejich těžbu mají zájem například také Kanada, USA, Norsko a Dánsko.

Válka o dno

Odhaduje se, že jen v ruských polárních vodách se nachází na padesát miliard tun ropy. Země se přitom snaží posunout hranice svého kontinentáního šelfu. V červenci Moskva uvedla, že posílí svou vojenskou přítomnost v regionu. V srpnu do oblasti vypravila ledoborce na expedici, jež mají její územní nároky potvrdit. Rusko kvůli surovinám vedlo dlouholeté územní pře s Norskem, loni však vstoupila v platnost dohoda o vymezení sporných vod.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.