Šlo by o velký průlom v dosavadní praxi, kdy povolení k dobývání suroviny v regionu dostaly pouze ruské státem vlastněné firmy Gazprom a Rosněfť. „Vláda nechce, aby soukromé společnosti obdržely licence a pak je přeprodaly Exxon Mobilu, Chevronu a dalším zahraničním hráčům,“ tvrdil ještě v dubnu tehdejší premiér Vladimir Putin.
Západní zkušenosti a peníze vítány
Rosněfť sice letos pozvala ke spolupráci na produkci suroviny v arktické oblasti zahraniční společnosti a uzavřela dohody s těžaři ExxonMobil, Statoil a Eni, ve společných projektech ale mají jen zhruba třetinové podíly. „Rosněfť se zajímá o tuto spolupráci, protože na základě dohody bude zahraniční investor platit za průzkumné práce, což je velká a riskantní investice,“ podotkl tehdy ke smlouvě s Eni Vitalij Michalčuk z analytické společnosti Investcafe.
Nové podmínky by měly kladnou odezvu i u partnerů Rosněfti. „Toto vítáme,“ reagoval už podle Financial Times na zvažovaný záměr Tim Dodson z norského Statoilu, podle nějž by se jeho realizací hodně záležitostí zjednodušilo.
Získávání ropy z arktických oblastí má mít pro Rusko v příštích letech velký význam. Země v září dosáhla rekordní úrovně těžby 10,41 milionu barelů suroviny denně a ráda by si desetimilionovou hladinu udržela i nadále. Až třicet procent produkce má jít do roku 2030 z nalezišť na volném moři, většina z ní právě z oblastí za polárním kruhem. Moskva se však začíná obávat, že bez financí a know-how ze Západu nebude schopná naleziště plně využít.
Protesty ekologů
Těžbu v Arktidě silně kritizují ekologičtí aktivisté, podle nichž by znečištění chladných vod mělo mnohem horší následky než v případě katastrofy v Mexickém zálivu, kde se ropa lépe rozkládá a vypařuje.
Gazprom nedávno po protestech Greenpeace odložil start produkce v poli Prirazlomnaja, které má být vůbec prvním využívaným ložiskem v oblasti. „Práce nezačnou, dokud společnost nezajistí úplnou bezpečnost,“ řekl Reuters nejmenovaný zdroj blízký projektu. Podle něj by to mělo být až na podzim příštího roku.
V Arktidě je tvrdá konkurence
V Arktidě se podle odborníků skrývá 13 procent dosud neobjevených zásob ropy, které jsou zvlášť přitažlivé kvůli rychlému tání ledovců. O jejich těžbu mají zájem například také Kanada, USA, Norsko a Dánsko.
Odhaduje se, že jen v ruských polárních vodách se nachází na padesát miliard tun ropy. Země se přitom snaží posunout hranice svého kontinentáního šelfu. V červenci Moskva uvedla, že posílí svou vojenskou přítomnost v regionu. V srpnu do oblasti vypravila ledoborce na expedici, jež mají její územní nároky potvrdit. Rusko kvůli surovinám vedlo dlouholeté územní pře s Norskem, loni však vstoupila v platnost dohoda o vymezení sporných vod.
